Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

31/05/2012

Transformace sociálních služeb pro lidi s postižením představuje změnu velkokapacitní ústavní péče na bydlení a podporu v běžném prostředí. Tito lidé tak mohou žít v běžných domácnostech a vést život, kterým žijí jejich vrstevníci.

Nejedná se o rušení péče o lidi s postižením, ale o změnu způsobu a podmínek jejího poskytování. Zatímco v západoevropských zemích pojem „transformace sociálních služeb“ je ve společnosti pevně ukotven již několik desetiletí, v České republice probíhá proces teprve krátce a pomaleji.

    Transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením

    Zatímco před sametovou revolucí v roce 1989 bývalo běžnou praxí, že zdravotně postižení dožívali ve velkokapacitních zařízeních, kde měli nárok pouze na bydlení a stravu, dnes se tento obrázek již postupně mění. Česká republika jde ve stopách západoevropských států a začíná věřit, že handicapovaní lidé mají, stejně jako jejich zdraví spoluobčané, právo žít „běžným“ způsobem života. 

    Pojem „deinstitucionalizace“ ale neznamená okamžité rušení těchto ústavů, nýbrž systematickou přeměnu způsobu a podmínek poskytování péče pro lidi s postižením. Ti se tak mohou přestěhovat z velkokapacitních ústavů do běžných bytů či rodinných domů v místě, kde chtějí žít. K dispozici jsou jim různé denní programy a mohou rovněž počítat například s podporou při hledání vhodného zaměstnání na běžném trhu práce. 

    Dosavadní vývoj: 

    • před 1989: Zatímco ve státech západní Evropy se myšlenka na to, že i handicapovaní lidé mohou žít běžným životem v přirozeném prostředí, usazuje od šedesátých let dvacátého století, v Československu proces transformace sociálních služeb prakticky neexistuje.
    • 1989: Prvními nositeli procesu transformace sociálních služeb jsou nově vznikající neziskové organizace.
    • 2006: V České republice vstoupil v platnost zákon o sociálních službách.
    • únor 2007: Vláda ČR schválila „Koncepci podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné druhy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti“. Její součástí je i pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Podpora transformace sociálních služeb.
    • duben 2009: Pilotní projekt MPSV Podpora transformace sociálních služeb byl zahájen.
    • únor 2009: Skupina nezávislých odborníků sezvaných tehdejším evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimírem Špidlou vypracovala zprávu pro Evropskou komisi o přechodu od institucionální péče na péči komunitní.
    • listopad 2009: V České republice byl zveřejněn závazný dokument „Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče“, jehož cílem je nastavit jasný rámec transformace vybraných zařízení služeb sociální péče na základě individuálně určených potřeb uživatelů.
    • 2010:   Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.
    • listopad 2010: Evropská komise přijala „Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010-2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“, jejímž záměrem je posílit postavení osob s handicapem a zlepšit jejich situaci, a to především prostřednictvím provádění Úmluvy OSN.

    Transformace sociálních služeb a její evropský rozměr  

    Odpovědnost za koncepci a řízení sociálních a zdravotních služeb spadá do kompetencí členských států a unijní instituce nejsou oprávněny v této oblasti přímo intervenovat. Neznamená to ale, že by se této oblasti vůbec nevěnovaly. 

    Velký význam má v tomto ohledu Zpráva odborné skupiny o přechodu od institucionální péče na péči komunitní , kterou v únoru 2009 vypracovala skupina nezávislých odborníků sezvaných tehdejším evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimírem Špidlou

    V listopadu 2010 pak Evropská komise přijala Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu (v podobě nezávazného sdělení), která si klade za cíl podpořit členské státy EU v prosazování sociálního začleňování a soběstačnosti osob s postižením v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. EU k ní přistoupila v lednu roku 2011. 

    Evropská komise navíc vyzvala členské státy, aby zreformovaly své systémy ústavní péče a zařízení nabízející dlouhodobou péči tak, aby zajistily osobám s postižením možnost výběru preferovaného způsobu bydlení a přístup ke službám a zařízením, jež splňují jejich potřeby a které jim umožní začlenit se do společnosti.  

    „Evropská komise tak navrhuje přechod od ústavní péče k sociálním službám, které jsou více zaměřeny na jednotlivce (pečovatelské služby a osobní asistence). Cílem je odklon od ústavní péče charakterizované rigidní rutinou, odosobněním, izolací od společnosti a sociálním odstupem personálu od klientů,“ vysvětlil EurActivu Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice

    Strategie navazuje na Akční plán EU v oblasti zdravotního postižení (2003–2010) a konzultace se členskými státy, zúčastněnými stranami a veřejností.  

    Situaci osob se zdravotním postižením řeší i hospodářská strategie Evropa 2020, která byla přijata v červnu 2010. 

    Celý článek z Euractivu.cz můžete nalézt zde.

    Poslední aktualizace: 04/06/2012  |Začátek stránky