Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Janez Potočnik: Komise vytyčuje cestu k růstu založenému na účinném využívání zdrojů
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

20/09/2011

Za současné hospodářské krize není pochyb o tom, že bychom veškeré naše úsilí měli soustředit na růst a vytváření pracovních příležitostí, avšak je toto řešení v dlouhodobém časovém horizontu dostačující? Ne!

Zatímco vlády jsou voleny jednou za několik let a krátkodobé řešení se jim jeví jako lákavé, ti, kterým záleží na budoucnosti planety a osudu příštích generací, si uvědomí, že je rovněž třeba zamyslet se nad tím, jaké pracovní příležitosti vytváříme a jakého růstu dosahujeme.

Naše ekonomiky musíme nejen zlepšit, ale rovněž transformovat. 

    komisař Janez Potočnik

    Při hledání řešení nesmíme ustrnout ve stávajících hospodářských strukturách, nýbrž musíme vytvářet pobídky pro transformaci, která je nezbytná k zajištění trvale udržitelné budoucnosti. Současná hospodářská krize je důsledkem především nadměrných finančních půjček, finance však nejsou tím jediným, co si nadměrně půjčujeme; naše doba je poznamenána i půjčkami jiného druhu.

    Ve 20. století vzrostla naše hospodářská produkce čtyřicetkrát a životní úroveň se nesmírně zvýšila. Jak si však nyní začínáme uvědomovat, bylo tohoto růstu dosaženo za určitou cenu a na základě neudržitelného využívání omezených zdrojů – paliv, kovů, minerálů, dřeva, vody, ekosystémů atd. Před 100 lety, kdy počet obyvatel ve světě dosahoval 1,5 miliardy, to nepředstavovalo až takový problém.  Počet obyvatel nyní dosáhl 7 miliard a zdroje, které jsou pro hospodářskou prosperitu zásadní, ubývají a jsou dražší. Do roku 2050 dosáhne počet obyvatel na naší planetě 9 miliard a v zemích jako Čína a Indie dojde k nárůstu střední třídy, neboť lidé zde doufají, že se jejich životní úroveň poměrně zlepší a bude srovnatelná se současnou životní úrovní většiny Evropanů. 

    Pokud budeme stávající zdroje i nadále využívat současným tempem, bude k zachování lidstva zapotřebí dvou planet. Velikost naší planety a objem jejích zdrojů změnit nemůžeme, ale můžeme změnit svůj postoj a přístup. Nedostatek zdrojů se nevyřeší zastavením hospodářského růstu, nýbrž tím, že ke zvýšené produkci budeme využívat méně zdrojů a budeme nahrazovat, opakovaně používat, opravovat a recyklovat to, co vyrábíme. Po průmyslové revoluci a revoluci v oblasti informačních a komunikačních technologií tak potřebujeme další revoluci, a sice revoluci zdravého úsudku. Musíme se zaměřit na vzdálenější budoucnost a  zásadně změnit způsob výroby a spotřeby. Musíme zastavit plýtvání zdrojů a vzít do úvahy fyzikální i biologickáomezení naší planety a podle toho i začít žít. Stručně řečeno musíme zdroje využívat hospodárně.

    Ochránci životního prostředí a průmysl musí vyřešit vzájemné neshody a začít spolupracovat. Ekonomika a životní prostředí se navzájem nevylučují, naopak je třeba zdůraznit, že ekonomika a životní prostředí musí postupovat společně. Mezi hospodárným využíváním zdrojů a konkurenceschopností neexistují žádné rozpory; již dnes je patrné, že nejhospodárnější země v Evropě patří rovněž k nejkonkurenceschopnějším.

    To není náhoda. Aby Evropa v budoucnu patřila ke špičce, musí učinit tuto změnu nyní. Máme tedy možnost volby? Přihlédneme-li k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že Evropa do značné míry závisí na dovozu četných strategických zdrojů, jejichž zásoby ubývají a jejichž ceny se vbudoucnu pravděpodobně zvýší, potom je zcela jasné, že na výběr příliš nemáme. Přechod na hospodárné využívání zdrojů je nevyhnutný. Je však na nás, jak se s touto změnou vypořádáme, aby byl přechod méně bolestný pro ty podniky, které potřebují čas na přizpůsobení, a perspektivnější pro podniky, které změnu uskuteční rychleji.

    To znamená, že princip hospodárného využívání zdrojů je třeba uplatňovat v naší veškeré činnosti – od nakládání s odpady přes výzkum a vývoj, energetiku, dopravu, stavebnictví, průmysl až po zemědělství, obchod atd. Důležité v tomto směru je rovněž vytváření hospodářských a tržních pobídek.

    Regulační orgány mohou například změnit chování spotřebitelů a vývoj na trhu tím, že zajistí, aby ceny odrážely skutečnou hodnotu zdrojů, a to přenesením daňové zátěže z pracovních sil na zdroje a odstraněním environmentálně škodlivých subvencí. Můžeme podporovat ekologické inovace a trvat na zadávání ekologických veřejných zakázek. Můžeme investovat do výzkumu a technologií, které tento trend podporují.

    My všichni jako spotřebitelé můžeme hrát významnou roli při transformaci našich ekonomik, a to tak, že budeme činit informovaná rozhodnutí. Jen v Evropě každoročně používáme 16 tun materiálu na osobu, z toho 6 tun skončí jako odpad. Můžeme se rozhodnout, že budeme kupovat produkty, které byly vyrobeny udržitelným způsobem, spotřebovávají méně energie a méně balicího materiálu, mají delší životnosti a lze je opravit nebo recyklovat.

    Dne 20. září zveřejní Evropská komise plán, ve kterém nastíní, jak při hospodárném využití zdrojů můžeme dosáhnout růstu, což je pro náš budoucí blahobyt a prosperitu zásadní. Netvrdíme, že známe všechny odpovědi nebo že už máme všechny potřebné nástroje, abychom tento složitý problém vyřešili. Přeměna naší ekonomiky na energeticky účinnou představuje celosvětový problém, na jehož řešení se budou muset podílet všechny zúčastněné strany – vlády a mezinárodní organizace, průmysl a investoři, občané i nevládní organizace. Jako optimista jsem však přesvědčen, že se nám tuto situaci podaří vyřešit, protože pokud Evropa má něčeho dostatek, pak je to vynalézavost. Pokud do zvyšování produktivity zdrojů a snižování našeho dopadu na životní prostředí vložíme zrovna tolik vynalézavosti a energie, jako jsme učinili při zvyšování produktivity práce prostřednictvím technologických a obchodních inovací, pak můžeme přeměnit naši ekonomiku a nasměrovat ji na cestu udržitelného rozvoje.

    Účinnější využívání zdrojů je jednou z hlavních strukturálních změn, které je třeba v naší ekonomice provést. Pokud se nám to nepodaří, pak se obávám, že příští generace bude naši současnou hospodářskou krizi považovat za snadno řešitelný problém ve srovnání s krizí, které by jednoho dne mohla čelit.

    Janez Potočnik je evropským komisařem pro životní prostředí a na univerzitě v Lublani (Slovinsko) získal doktorát v oboru ekonomie.

     

    Další informace:

     

    Tisková zpráva

    Plán pro vytvoření Evropy účinně využívající zdroje  

    Poslední aktualizace: 30/09/2011  |Začátek stránky