V nadcházejících letech se daňová zátěž s největší pravděpodobností snižovat nebude. Většině zemí se nyní finančních prostředků nedostává, protože pumpovaly peníze do ekonomiky.

V roce 2008 putovalo do státní pokladny přibližně 39,3 % HDP. Je to poprvé za poslední čtyři roky, kdy se míra zdanění snížila (o 0,4 % oproti roku 2007). I tak je ovšem o třetinu vyšší než ve Spojených státech nebo Japonsku.

Poměr daňových výnosů k HDP se v jednotlivých zemích EU výrazně liší (od 28 % v Rumunsku až po 48,2 % v Dánsku). Lze však říci, že v zemích, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, je zpravidla nižší.

Jelikož se vlády v zájmu oživení ekonomiky snaží podporovat spotřebu domácností, v mnoha zemích se tlak na příjem fyzických osob uvolnil. Děje se tak ale spíše formou úlev než snížením daňové sazby.

Nejvyšší sazby daně z příjmu fyzických osob se uplatňují ve Švédsku (56,4 %), Belgii (53,7 %) a Nizozemsku (52,0 %), nejnižší naopak v Bulharsku (10,0 %), České republice a Litvě (v obou případech 15,0 %).

Sazby daně z příjmu právnických osob (které v posledních letech klesaly) zůstaly na téže úrovni, nebo se snížily. Nyní má jejich průměr hodnotu 23,2 % (v roce 1995 to bylo 35,3 %).

Průměrná standardní sazba DPH vzrostla v roce 2010 na 20,2 % z 19,8 % v roce 2009. V roce 2000 měla výši 19,2 %.

K podstatným změnám nedošlo v podílu celkových odvodů ze mzdy (daně plus příspěvky na sociální zabezpečení), které nadále představují 34 % celkových daňových výnosů.

Příjem ze spotřebních daní (který představuje asi čtvrtinu všech daňových výnosů) se v roce 2008 snížil o 0,7 %. Jde o zatím nejhlubší propad této hodnoty za jeden rok, což svědčí o vážnosti krize.

Zpráva Eurostatu