Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Slyšení Štefana Füleho, kandidáta na komisaře pro rozšíření EU
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

13/01/2010

V Evropském parlamentu pokračuje představování kandidátů na eurokomisaře, takzvané "grilování". Štefan Füle, kandidát na komisaře zodpovědného za politiku rozšíření a sousedství evropské sedmadvacítky, absolvoval v úterý 12. ledna svůj "křest ohněm".

Europoslanci ze zahraničního výboru Evropského parlamentu českého kandidáta na komisaře tři hodiny zpovídali, aby zjistili jeho připravenost řídit resort pro rozšiřování unie a sousedské vztahy.

 

    Štefan Füle, kandidát na komisaře zodpovědného za politiku rozšíření a sousedství

    Při slyšení se poslanci zajímali především o jeho vizi a filosofii, pokud jde o další rozšiřování EU, stav vyjednávání s Tureckem, možnost přistoupení zemí západního Balkánu, spolupráci s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci, ale také o jeho odborné zkušenosti.

    Štefan Füle se před poslanci označil ze "velkého zastánce dalšího sjednocování" Evropy. "Železná opona, která ve studené válce rozdělovala Evropu, padla v roce 1989, ale stín, který vrhala, se vytratil až s rozšířením" EU v roce 2004, řekl poslancům Zahraničního výboru EP.

    Politika rozšíření  

    "Komise musí dbát na dodržování Kodaňských kritérií a nemluvit o časovém horizontu", připomněl Johannes Cornelis van Baalen (ADLE, NL) v reakci na Füleho odhad, že "do pěti let" by se Unie mohla rozšířit o další státy.
     
    Füle však dále upřesnil, že Kodaňská kritéria jsou samozřejmě i nadále naprosto zásadní, jeho úkolem však bude "pomoci dotčeným zemím zavést nezbytné reformy," aby tato kritéria mohly dodržet.
     
    Vzhledem k jisté "únavě" veřejnosti v souvislosti s rozšiřováním Unie pak Hannes Swoboda (S&D, AT) a další poslanci zdůraznili, že je zapotřebí, aby Komise zahájila iniciativy, jež by tuto situaci pomohly řešit. "Musíme vysvětlit, co je cílem tohoto rozšiřování a ukázat jeho přínosy. V opačném případě jsme odsouzeni k neúspěchu,"  domnívá se Füle.
     
    Pokud jde o pozici EP k rozšiřování, Füle prohlásil, že sdílí vizi Parlamentu, kterou poslanci vyjádřili ve svém usnesení v listopadu 2009.
     
    Konkrétně jim oznámil, že v průběhu roku 2010 by doporučil zařadit Albánii a Bosnu a Hercegovinu na seznam zemí, které pro cestování do EU nepotřebují víza. Kromě toho by o této otázce rád zahájil "strukturovaný dialog s Kosovem, přičemž bude mít "samozřejmě neustále na zřeteli bezpečnost našich spoluobčanů," uvedl Füle na dotaz poslankyně Ulriky Lunacek (Zelení/EFA, AT).
     
    "Rozšíření není jen pouhou veřejnou politiku a portfoliem komisaře; změnilo mou zemi, můj život i celou Evropu", prohlásil dále český kandidát na eurokomisaře. Zároveň však zdůraznil, že "neexistuje a ani by neměla existovat žádná zkrácená cesta ke členství".
     
    "Její vývoj závisí (a bude záviset) pouze na tempu reforem a dosaženém pokroku". V reakci na dotaz Cristiana Dan Predy (EPP, RO), který se jej ptal na zákon o islandské bance Icesave, pak Füle uvedl, že Island bude muset respektovat hospodářský rozměr kodaňských kritérií.

     

    Turecko

    "Náboženská svoboda bude jedním ze základních kritérií, na které se při jednání s Tureckem (ale nejen s ním) zaměřím", řekl Füle Bastiaanovi Belderovi (EFD, NL), který vyjádřil obavy nad případy diskriminace, jíž čelí turecké křesťanské menšiny.
     
    V souvislosti s protokolem z Ankary, který Turecko nepodepsalo, a také kyperskou otázkou Füle poslance vyzval, aby mu dali čas, aby "tuto otázku mohl zkusit vyřešit prostřednictvím svých kontaktů". Zavázal se přitom, že o průběhu těchto diskuzích bude poslance "informovat".  Dále také uvedl, že "jednání o přistoupení představují pro EU dobrou příležitost vysvětlit", co od Ankary, která je z hlediska energetiky i nadále nezbytným partnerem, čeká.
     
    Na dotaz Miroslawa Piotrowského (ECR, PL) o možnosti Turecka stát se plnoprávným členem EU Füle odpověděl: "Ano, umím si to dost dobře představit. V sázce je jak důvěryhodnost EU, tak i Turecka, které musí splnit veškeré podmínky. Do EU by tak vstoupilo moderní a reformované Turecko a jeho členství by bylo přínosem pro obě strany". Vzhledem k tomu, že ne všichni poslanci mají na tuto otázku jednotný názor, je pak ujistil, že je připraven s nimi o tom dále jednat.

    Myšlenku "privilegovaného partnerství" s Tureckem však Füle ve své odpovědi na otázku Rii Oomen-Ruijten (EPP, NL), zpravodajky EP pro Turecko,  jasně odmítl.
     

    Politika sousedství

    V úvodu svého vystoupení Füle jasně naznačil, že má v úmyslu “věnovat stejnou pozornost sousedům na východě jako na jihu”.
     
    Na adresu Ukrajiny pak konkrétně uvedl, že jeho postoj je v souvislosti se vztahem mezi touto zemí a článkem 49 Smlouvy (který definuje kriteria vstupu), "otevřený. Tato země jednoznačně nenaplňuje kodaňská kriteria,” zdůraznil s tím, že “Východní partnerství umožňuje přibližovat Ukrajinu k EU”.
     
    Pokud jde o vývoj v Bělorusku, poslanci Andrzeji Grzybovi (EPP, PL), který za hovořil za Podvýbor po lidská práva, Füle odpověděl, že “tato země musí ještě urazit dlouhou cestu, aby se mohla zapojit do našich aktivit”. Připomněl přitom, že v současné době se Bělorusko účastní pouze Východního partnerství.
     
    Na otázku Willyho Meyera Pleiteho (GUE/NGL, ES), který se dotazoval na opakované porušování lidských práv, k němuž podle něj dochází v Izraeli a Maroku, Füle odpověděl, že sice sdílí jeho obavy, je ale přesvědčen, že „pokud přerušíme dialog, nebudeme moci v těchto otázkách postoupit kupředu“.
     
    „Jsem silně přesvědčen, že politika sousedství umožňuje jednotný přístup, který zajišťuje, že EU jako celek je zapojena do prohlubování vztahů se všemi svými sousedy, a umožňuje přitom rozvíjet vztahy podle individuálních potřeb každé ze sousedních zemí“, řekl nominovaný komisař.
     

    Východní partnerství

     
    Spolupráci s Parlamentním shromážděním Euronest, kterému předsedá Kristian Vigenin (S&D, BG), považuje Füle za jednu z možností, jak zvýšit dynamiku Východního partnerství, které bylo odstartováno v květnu 2009 v Praze.
     
    V odpovědi na dotaz Renate Weber (ALDE, RO), která se zajímala o osud separatistických regionů, Füle vysvětlil, že „Východní partnerství nebylo vytvořeno pro řešení "zmrazených" konfliktů, což nám nesmí bránit pomáhat těmto zemím tyto problémy řešit“.
     

    Spolupráce s ostatními komisaři zodpovědnými za mezinárodní otázky

     
    Pokud jde o vymezení svých pravomocí a pravomocí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci, Füle řekl, že to bude "otestováno" například v Gruzii, protože zde je zapotřebí „sladit řešení krize“ (což je parketa lady Ashtonové) s politikou pro tento region, kterou bude provádět příslušný komisař.
     
    Inese Waidereovou (EPP, LV), která vyjádřila obavy o situaci v oblasti lidských práv v této zemi, pak Füle ujistil, že „EU musí v tomto regionu hrát stabilizační roli a neustále opakovat, že podporuje územní celistvost Gruzie“.
     

    Odborné zkušenosti

     Někteří poslanci, jako například Charles Tannock (ECR, UK) a Andreas Mölzer (NA, AT), se Štefana Füleho, 47letého českého diplomata a bývalého ministra, zeptali i na jeho komunistickou minulost. Barry Madlener (NA, NL) jej přitom přímo vyzval, aby před poslanci zopakoval svou omluvu za členství v Komunistické straně Československa.
     
    „Každý má svou minulost. Ve chvíli, kdy jsem se mohl rozhodnout, jsem se v uplynulých dvaceti letech dal do služeb Československa, a později České republiky. A v tomto stejném duchu jsem nyní připraven nabídnout své služby Evropské unii – budete-li s tím souhlasit,“ odpověděl Füle.



    Zdroj: Evropský parlament

     

    Poslední aktualizace: 30/10/2010  |Začátek stránky