Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Závěry Evropské rady z 18. a 19. června 2009
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

19/06/2009

V Bruselu dnes skončila Evropská rada vedená Českou republikou v roli předsednické země. Na zasedání byly schváleny právní záruky Irsku, aby mohlo uspořádat nové referendum k Lisabonské smlouvě. Evropská rada se shodla na předsedovi příští Evropské komise. Bylo přijato rozhodnutí, které by mělo vést k vytvoření nové architektury finančního dohledu, a bylo schváleno řešení dopadů krize na zaměstnanost. Evropská rada přijala postoj EU pro prosincovou konferenci o změně klimatu v Kodani.

    Závěry Evropské rady z 18. a 19. června 2009

    Závěry předsednictví – Brusel 18. a 19. června 2009

    Uprostřed nejhlubší celosvětové recese od druhé světové války přijala Evropská rada řadu rozhodnutí, jejichž záměrem je rychle a účinně reagovat na široké spektrum výzev, a tím opět prokázala odhodlání Unie povznést se nad současné problémy a zaměřit se na budoucnost.

    Hlavy států a předsedové vlád, přesvědčeni, že Lisabonská smlouva poskytne lepší rámec pro činnost Unie v celé řadě oblastí, se dohodli na právních zárukách, které mají být odpovědí na obavy vyjádřené irským lidem, čímž vytvořili podmínky pro to, aby mohl být irský lid ohledně této smlouvy znovu konzultován. Hlavy států a předsedové vlád rovněž učinili první kroky v procesu určení předsedy příští Komise.

    Hospodářská krize má i nadále značný vliv na život občanů. Díky dosud přijatým významným opatřením na podporu bankovního sektoru a širší reálné ekonomiky se podařilo předejít finančnímu kolapsu a začaly se znovu objevovat vyhlídky na reálný růst. Evropská rada přijala řadu rozhodnutí, která by měla vést k vytvoření nové architektury finančního dohledu, s cílem ochránit evropský finanční systém před budoucími riziky a zajistit, aby se již nikdy nemohly opakovat chyby z minulosti. Za nejvyšší prioritu je třeba považovat řešení dopadů krize na zaměstnanost prostřednictvím pomoci, která lidem umožní udržet si zaměstnání nebo nalézt nové.

    K přechodu k udržitelnému hospodářství a k vytvoření nových pracovních příležitostí přispěje rovněž úspěšný boj proti změně klimatu. Evropská rada přijala další kroky vedoucí ke stanovení postoje EU pro konferenci o změně klimatu, která se uskuteční koncem tohoto roku v Kodani. Vyslala výrazný signál o svém záměru zůstat i nadále v čele tohoto procesu a vyzvala ostatní členy mezinárodního společenství, aby se plně podíleli na dosažení úspěšného a ambiciózního výsledku kodaňských jednání.

    Vedoucí evropští představitelé vyjádřili značné obavy ohledně dramatické situace v oblasti Středomoří a dohodli se na řadě opatření, která mají členským státům, jichž se tato situace nejvíce dotýká, pomoci reagovat na příliv nelegálních přistěhovalců a zabránit dalším lidským tragédiím.

    Úloha EU ve světe zůstává i nadále předmětem zvláštního zájmu vedoucích evropských představitelů. Vedoucí evropští představitelé vyzdvihli strategický význam transatlantických vztahů a přivítali zahájení Východního partnerství. Rovněž zdůraznili, že mírový proces na Blízkém východě zůstává i v roce 2009 jednou z hlavních priorit EU. Evropská rada znovu potvrdila velký význam stability a bezpečnosti v Afghánistánu, Pákistánu a širším regionu. Evropská rada přijala prohlášení o Íránu a Korejské lidově demokratické republice. V prohlášení o Barmě/Myanmaru vyzvali vedoucí představitelé k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Aun Schan Su Ťij.

    Celý dokument ve formátu .pdf zde .

     

    I. Institucionální otázky

    Irsko a Lisabonská smlouva

    1. Evropská rada připomíná, že ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je zapotřebí, aby ji ratifikoval každý z 27 členských států v souladu se svými příslušnými ústavními předpisy. Opakuje své přání, aby smlouva vstoupila v platnost do konce roku 2009.

    2. Evropská rada pečlivě zaznamenala obavy irského lidu přednesené předsedou irské vlády a na svém zasedání ve dnech 11. a 12. prosince 2008 se dohodla, že vstoupí-li Lisabonská smlouva v platnost, bude v souladu s nezbytnými právními postupy přijato rozhodnutí v tom smyslu, že každý členský stát bude mít v Komisi i nadále svého státního příslušníka.

    3. Evropská rada také souhlasila s tím, aby ostatní obavy irského lidu, o nichž informoval předseda irské vlády a které se týkají daňové politiky, práva na život, vzdělání a rodiny a irské tradiční politiky vojenské neutrality, byly prostřednictvím nezbytných právních záruk vyřešeny ke vzájemné spokojenosti Irska i ostatních členských států. Rovněž bylo dohodnuto, že bude potvrzen velký význam přikládaný řadě sociálních otázek, včetně práv pracujících.

    4. Na základě těchto skutečností se Evropská rada s cílem poskytnout ujištění a reagovat na obavy irského lidu dohodla na následujícím souboru opatření, jež jsou plně slučitelná se Smlouvou:

    a) rozhodnutí hlav států nebo předsedů vlád 27 členských států Evropské unie zasedajících v Evropské radě ve vztahu k obavám irského lidu týkajícím se Lisabonské smlouvy (příloha 1);

    b) slavnostní prohlášení o právech pracujících, sociální politice a dalších otázkách (příloha 2).

    Evropská rada rovněž vzala na vědomí jednostranné prohlášení Irska (příloha 3), které bude připojeno k irské ratifikační listině Lisabonské smlouvy.

    5. V souvislosti s rozhodnutím uvedeným v příloze 1 hlavy států a předsedové vlád prohlásili, že:

    i) toto rozhodnutí poskytuje právní záruku v tom smyslu, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost nebude mít vliv na některé záležitosti znepokojující irský lid;

    ii) jeho obsah je plně slučitelný s Lisabonskou smlouvou a nebude vyžadovat její opětovnou ratifikaci;

    iii) rozhodnutí je právně závazné a nabude účinku dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

    iv) při uzavírání příští smlouvy o přistoupení stanoví v protokolu, který bude v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, ustanovení rozhodnutí uvedeného v příloze;

    v) tento protokol nijak nezmění vztah mezi EU a jejími členskými státy. Jeho jediným účelem bude přiznat objasněním, která jsou v zájmu řešení obav irského lidu uvedena v rozhodnutí, plný status Smlouvy. Tento status se nebude lišit od podobných objasnění uvedených v protokolech týkajících se jiných členských států. Protokol objasní, ale nezmění obsah ani použití Lisabonské smlouvy.

    Určení předsedy Komise

    6. Hlavy států a předsedové vlád se jednomyslně shodli na panu Josém Manuelu DURÃO BARROSOVI jako na osobě, kterou zamýšlejí určit jako předsedu Evropské komise na období let 2009–2014.

    7. Předseda vlády České republiky jakožto současný předseda Evropské rady a předseda vlády Švédska jakožto nastupující předseda Evropské rady povedou jednání s Evropským parlamentem s cílem zjistit, zda je Evropský parlament schopen toto určení schválit na svém červencovém plenárním zasedání.

    8. S ohledem na tato jednání Rada ve složení hlav států nebo předsedů vlád na základě čl. 214 odst. 2 prvního pododstavce Smlouvy o ES formalizuje své rozhodnutí o určení osoby, kterou zamýšlí jmenovat předsedou Komise.

    9. Proces určení ostatních osob, které budou jmenovány členy Komise, může být zahájen teprve po vyjasnění právního základu pro postup tohoto určení. Přechodná opatření týkající se Evropského parlamentu

    10. Evropská rada připomíná své prohlášení z prosince roku 2008 o přechodných opatřeních týkajících se složení Evropského parlamentu. Shodla se na tom, že tato přechodná opatření budou zahrnovat prvky uvedené v příloze 4. Jakmile bude splněna podmínka uvedená v jejím prohlášení z prosince roku 2008, učiní předsednictví kroky nezbytné k provedení těchto opatření.

     

     

    II. Hospodářská, finanční a sociální situace

    11. Podobně jako všechny ostatní části světa se Evropská unie stále potýká s důsledky nejhlubší a nejrozsáhlejší recese v poválečné éře. Je nanejvýš důležité, aby EU pokračovala v tvorbě a uskutečňování opatření, která jsou nezbytná pro zajištění reakce na tuto krizi. Při této činnosti je třeba vycházet z důležitých úspěchů, kterých bylo dosaženo v uplynulých měsících, v souladu s plánem evropské hospodářské obnovy odsouhlaseným v prosinci loňského roku, který v podobě rozpočtové podpory dosáhne v letech 2009 a 2010 celkové výše přibližně 5 % HDP. Zpráva Rady o hodnocení vnitrostátních opatření na podporu hospodářského oživení (dokument 10771/09) ukazuje, že významná opatření přijatá vládami a centrálními bankami přispívají k omezení negativních důsledků hospodářského útlumu a napomáhají ochraně pracovních míst. Tato opatření rovněž vytvořila podmínky pro udržitelné hospodářské oživení.

    12. Evropská rada opětovně potvrzuje, že je pevně odhodlána zachovat zdravé veřejné finance a rámec Paktu o stabilitě a růstu. Další vývoj zůstává nejistý. Rada (ECOFIN) projedná hospodářský a rozpočtový výhled obsažený v prognózách, které Komise vypracovala začátkem května. Evropská rada znovu opakuje své odhodlání učinit vše nezbytné pro obnovení růstu a zaměstnanosti. Je důležité, aby konsolidace byla v souladu průběhem hospodářského oživení. Je zřejmé, že je zapotřebí spolehlivá a důvěryhodná strategie ústupu od angažovanosti státu v ekonomice, mimo jiné i prostřednictvím zlepšení střednědobého fiskálního rámce a koordinovaných střednědobých hospodářských politik.

    13. Evropská rada podporuje přijetí nových rozpočtových opatření v Lotyšsku, jejichž cílem je značná fiskální konsolidace v letošním a příštím roce. Zdůrazňuje, že důsledné provedení přijatých opatření spolu s věrohodnou střednědobou strategií zajistí stávajícímu programu přizpůsobení úspěšný výsledek. Evropská rada rozhodně podporuje záměr Komise navrhnout, aby příští splátka pomoci Společenství ve prospěch platební bilance v rámci programu přizpůsobení byla urychleně vyplacena.

    14. Evropská rada projednala aktuální situaci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Vyzvala Komisi, aby v následujících dvou měsících předložila podrobnou analýzu trhu, včetně případných možností stabilizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, při dodržení výsledku kontroly stavu společné zemědělské politiky.

    Vytvoření nového uspořádání na finančních trzích

    15. Zpráva Rady o účinnosti režimů finanční podpory (dokument 10772/09 + ADD 1) poukazuje na to, v jaké míře byly státní záruky a rekapitalizační opatření klíčové pro zamezení kolapsu finančního sektoru a v jaké míře sehrály pozitivní úlohu při ochraně zájmů vkladatelů. Tím, že podpořily úvěrové toky v reálné ekonomice, přispěly rovněž k ochraně pracovních míst.

    16. Přestože byla tato koordinovaná strategie na úrovni EU účinná při stabilizaci finančních trhů, situace, ve které finanční instituce působí, zůstává problematická a úvěrové toky jsou i nadále omezené. Vlády proto musí zůstat ostražité a v případě potřeby přijmout další opatření, která mohou být nezbytná pro rekapitalizaci nebo pro vyčištění bilancí. Zátěžové testy probíhající v celé EU pomohou lépe vyhodnotit odolnost finančního systému, přispějí k posílení důvěry finančních trhů a usnadní koordinovaná politická opatření na úrovni EU. Veškerá opatření musí být v souladu se zásadami jednotného trhu, zajišťovat rovné podmínky a zohledňovat důvěryhodnou strategii ústupu od angažovanosti státu v ekonomice. Komise se vyzývá, aby opatření přijímaná na podporu finančního sektoru i nadále sledovala a poskytla další pokyny ohledně obnovení životaschopnosti bankovního sektoru.

    17. Finanční krize jasně ukázala, že je zapotřebí zlepšit regulaci finančních institucí a dohled nad nimi, a to jak v Evropě, tak i celosvětově. Vyřešení nedostatků, které současná krize odkryla, pomůže zabránit vzniku krizí v budoucnu. Rovněž přispěje k obnovení důvěry ve finanční systém, zejména posílením ochrany vkladatelů a spotřebitelů, a tím usnadní oživení evropské ekonomiky.

    18. Významného pokroku již bylo dosaženo při zdokonalování regulačního rámce EU, především díky dohodě o směrnici o kapitálových požadavcích, nařízení o ratingových agenturách a směrnici Solventnost II. Evropská rada vyzývá k dosažení dalšího pokroku v oblasti regulace finančních trhů, zejména pokud jde o regulaci alternativních investičních fondů, úlohu a povinnosti depozitářů a transparentnost a stabilitu trhů s deriváty. Evropská rada také vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily práci a dosáhly rychlého pokroku v úsilí o potlačení procyklických účinků regulačních standardů, například pokud jde o kapitálové požadavky a znehodnocená aktiva. Vybízí dále členské státy, aby s ohledem na doporučení vydaná Komisí urychleně přijaly opatření týkající se platů vedoucích pracovníků a odměňování ve finančním sektoru.

    19. Sdělení předložené Komisí dne 27. května 2009 a závěry Rady ze dne 9. června 2009 stanovují, jakým způsobem dále pokračovat na cestě k vytvoření nového rámce pro obezřetnostní dohled na makro- i mikroúrovni. Evropská rada podporuje vytvoření Evropského výboru pro systémová rizika, který bude sledovat a vyhodnocovat potenciální hrozby pro finanční stabilitu a v případě potřeby bude vydávat varování ohledně rizik a doporučení pro další opatření a sledovat jejich provádění. Členové Generální rady ECB zvolí předsedu Evropského výboru pro systémová rizika.

    22. Neméně důležité je dále pokročit v činnosti směřující k vytvoření komplexního přeshraničního rámce pro předcházení finančním krizím a jejich řízení. Evropská rada vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy týkající se toho, jakým způsobem by Evropský systém orgánů finančního dohledu mohl hrát v krizových situacích významnou úlohu koordinace mezi orgány dohledu, a to při plném respektování odpovědnosti vnitrostátních orgánů za udržení finanční stability a krizové řízení ve vztahu k možným fiskálním důsledkům a při plném respektování povinností centrálních bank, zejména pokud jde o poskytování krizové pomoci v oblasti likvidity.

    23. Evropská unie bude i nadále hrát vedoucí úlohu na celosvětové úrovni, zejména v rámci skupiny G-20. Vyzývá mezinárodní partnery, aby v plném rozsahu splnili závazky učiněné ve Washingtonu a v Londýně, zejména pokud jde o poskytnutí dodatečných zdrojů mezinárodním finančním institucím a o urychlení reformy finančního a regulačního rámce. Evropská rada vyzývá Radu a Komisi, aby před summitem skupiny G-20, který se bude konat ve dnech 24. a 25. září 2009, zajistily důkladnou přípravu koordinovaného postoje EU. Rovněž vybízí předsednictví a Komisi, aby otázku globální regulace a dohledu systematicky nastolovaly v rámci svých kontaktů s mezinárodními partnery, a to i na nejvyšší úrovni.

    24. Pokud jde o zdroje Mezinárodního měnového fondu, členské státy již vyjádřily ochotu urychleně poskytnout dočasnou podporu v celkové výši 75 miliard EUR. V souladu se svým hospodářským významem vyjádřeným členskými kvótami jsou členské státy v zásadě připraveny převzít prostřednictvím Nové dohody o zápůjčce svůj podíl na financování dalších potřeb, pokud tyto potřeby ve střednědobém horizontu vyplynou, a to v rámci spravedlivého rozdělení zátěže na celosvětové úrovni, při uznání nezbytné vazby mezi příspěvkem a zastoupením. Pro zajištění spravedlivého a udržitelného hospodářského oživení pro všechny EU znovu potvrzuje své závazky podporovat rozvojové země při plnění rozvojových cílů tisíciletí a dosáhnout svých příslušných cílů oficiální rozvojové pomoci.

    Zvýšení úsilí na podporu zaměstnanosti

    25. Boj proti nezaměstnanosti zůstává stěžejní prioritou. Přestože opatření v této oblasti jsou primárně záležitostí členských států, má Evropská unie důležitou úlohu při vytváření a zlepšování společného rámce, který je třeba k zajištění toho, aby byla přijímaná opatření koordinovaná, vzájemně se podporující a v souladu s pravidly jednotného trhu. V tomto úsilí musíme zajistit zachování a další posílení sociální ochrany, sociální soudržnosti a práv pracovníků.

    26. Na neformálním pražském summitu o zaměstnanosti byla projednána konkrétní opatření, jež mají pomoci zmírnit důsledky krize v oblasti zaměstnanosti a v sociální sféře. V rámci těchto jednání byly určeny tři prioritní oblasti, kterým by měla být věnována zvláštní pozornost jak v rámci balíčků na podporu hospodářského oživení přijímaných členskými státy, tak v rámci iniciativ na evropské úrovni:

    i) udržení zaměstnanosti, tvorba nových pracovních míst a podpora mobility;

    ii) zvyšování kvalifikací a zajištění souladu s potřebami trhu práce;

    iii) zlepšení přístupu k zaměstnání.

    27. Flexikurita je v nynější situaci důležitým prostředkem pro modernizaci a posílení adaptibility trhů práce. Prioritně je třeba se věnovat přípravě trhů práce na budoucí hospodářské oživení – vytvářet prostředí příznivé pro podnikání a tvorbu pracovních míst, investovat do kvalifikované, přizpůsobivé a motivované pracovní síly a učinit z Evropy konkurenceschopnou, znalostní, nevylučující, inovativní a ekologicky účinnou ekonomiku. Systémy sociální ochrany a politiky sociálního začleňování sehrávají úlohu automatických ekonomických stabilizátorů a účinných mechanismů pro zmírňování sociálních dopadů hospodářského útlumu a pro podporu návratu občanů na trh práce. Zvláštní pozornost je nutné rovněž zaměřit na nejohroženější osoby a na nová nebezpečí vyloučení.

    III. Změna klimatu a udržitelný rozvoj

    28. Nastal čas, aby mezinárodní společenství přijalo závazky potřebné k omezení globálního oteplování na hodnotu nižší než 2 °C. Soudržná reakce na výzvy, jež představují změna klimatu a hospodářská a finanční krize, otevře nové příležitosti a umožní přejít na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství podporující růst a tvorbu nových pracovních míst.

    29. Evropská unie opět vyzývá všechny strany, aby společně usilovaly o dosažení ambiciózní a komplexní dohody na konferenci v Kodani a urychlily za tímto účelem tempo jednání. Zdůrazňuje důležitou úlohu mezinárodních zasedání na vysoké úrovni pro dosažení pokroku v jednáních a se zájmem očekává pozitivní příspěvek, který k procesu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu přinesou nadcházející zasedání Fóra největších světových ekonomik a zasedání skupiny G-8. V zájmu podpory tohoto globálního procesu EU zintenzivnila dvoustranný dialog o změně klimatu s klíčovými mezinárodními partnery, mimo jiné na nedávných summitech s Čínou, Japonskem, Kanadou, Korejskou republikou, Ruskem a USA.

    30. Evropská unie je připravena stát v čele tohoto procesu. Sama si stanovila ambiciózní a právně závazný závazek ke snížení svých emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snižování emisí a rozvojové země přispějí úměrně své odpovědnosti a svým možnostem, je EU odhodlána v souladu se závěry Evropské rady z prosince roku 2008 zvýšit svůj závazek na 30 %. Úsilí, jež EU očekává ze strany rozvinutých a rozvojových zemí, zejména těch nejvyspělejších, do roku 2020, je uvedeno v závěrech Rady z března roku 2009.

    31. Evropská rada potvrzuje závěry Rady ze dne 9. června 2009. Všechny země, s výjimkou nejméně rozvinutých zemí, by měly přispět k financování boje proti změně klimatu v rozvojových zemích na základě univerzálního, komplexního a specifického klíče pro příspěvky. Jedním z hlavních závěrů dosavadní přípravné práce v Radě je skutečnost, že hlavními zásadami pro příspěvky by měly být platební schopnost a odpovědnost za úrovně emisí1. Evropská unie uznává rozsah nezbytného úsilí, a zdůrazňujíc rozhodující úlohu soukromého financování, přispěje spravedlivým dílem k mezinárodní veřejné podpoře určené na zmírňující a adaptační opatření, zejména v nejméně rozvinutých zemích. Finanční mechanismy by měly co možná nejvíce využívat stávající nástroje a instituce, které budou podle potřeby reformovány. Musí být zajištěna jejich účelnost, účinnost a spravedlivost. To předpokládá uskutečnění komplexních strategií nízkouhlíkového rozvoje ze strany rozvojových zemí a zavedení komplexního systému pro zjišťování, vykazování a ověřování zmírňujících opatření v těchto zemích.

    32. Evropská rada vítá záměr nadcházejícího předsednictví vypracovat v úzké spolupráci s Komisí program činnosti s cílem zajistit dostatek času pro koordinaci a rozhodování uvnitř EU před významnými mezinárodními zasedáními, která připraví prosincovou konferenci v Kodani. Vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy, včetně návrhů ohledně financování, a v závislosti na vývoji mezinárodních jednání je připravena přijmout příslušná rozhodnutí o všech aspektech financování na svém říjnovém zasedání.

    33. Udržitelný rozvoj zahrnující ekonomickou, sociální a environmentální složku zůstává základním cílem Evropské unie. Evropská rada vyzývá Radu, aby posoudila zprávu Komise o pokroku v provádění strategie udržitelného rozvoje s cílem dosáhnout co nejdříve dohody ohledně opatření, která by měla být prováděna prioritně.

    34. Evropská rada vyzývá k urychlení práce na sdělení Komise o regionu Baltského moře, aby mohla být na zasedání v říjnu roku 2009 přijata strategie pro region Baltského moře. V této souvislosti Evropská rada vítá akční plán propojení baltského trhu s energií jakožto významný příspěvek k posílení energetické bezpečnosti Unie. Vyzývá rovněž Komisi, aby do konce roku 2010 předložila strategii EU pro dunajský region.

    35. Bezpečnost dodávek energie je pro Evropskou unii i nadále prioritou. Evropská rada bere se znepokojením na vědomí možné problémy spojené s dodávkami zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu. Je přesvědčena, že všechny strany dostojí svým závazkům, aby se již neopakovalo přerušení dodávek plynu do EU a jejích členských států. Rada a Komise budou i nadále pečlivě sledovat a vyhodnocovat situaci a informovat Evropskou radu, kdykoli bude třeba. V tomto ohledu je velmi důležité, aby Evropská unie, navazujíc na výsledky konferencí o energetice konaných v Budapešti, Sofii a v Praze, při jednání s partnery nadále vystupovala jednotně.

    Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Evropská rada vítá dohodu, které Rada dosáhla ohledně revidované směrnice o zásobách ropy, a se zájmem očekává, že Komise brzy předloží směrnici o bezpečnosti dodávek plynu, s cílem co nejdříve dosáhnout dohody. Na svém říjnovém zasedání Evropská rada vyhodnotí pokrok dosažený v oblasti energetických infrastruktur a propojení, jakož i krizových mechanismů, a to v souladu se základními směry, na nichž se dohodla v březnu tohoto roku.

    IV. Nedovolené přistěhovalectví

    36. Nedávné události na Kypru, v Řecku, Itálii a na Maltě zdůrazňují naléhavou potřebu zvýšit úsilí o účinnou prevenci nedovoleného přistěhovalectví na jižních námořních hranicích EU a účinný boj proti němu, a zabránit tak dalším lidským tragédiím. Je nezbytná rozhodná reakce EU, založená na pevném a solidárním přístupu a na sdílené odpovědnosti, v souladu s Evropským paktem o přistěhovalectví a azylu a s globálním přístupem k migraci. Provádění těchto dvou nástrojů musí být posíleno, zejména pokud jde o spolupráci se zeměmi původu a tranzitu. Je třeba pokračovat ve všech činnostech v západní oblasti Středomoří a na východních a jihovýchodních hranicích.

    37. Vzhledem k současné naléhavé humanitární situaci je třeba rychle přijmout a uskutečnit konkrétní opatření. Evropská rada vyzývá ke koordinaci dobrovolných opatření pro vnitřní přemístění osob požívajících mezinárodní ochrany, pobývajících v členských státech, které jsou vystaveny specifickým a nepřiměřeným tlakům, jakož i nejzranitelnějších osob. Vítá záměr Komise zahájit příslušné iniciativy, počínaje pilotním projektem pro Maltu. Naléhavě žádá Radu a Evropský parlament, aby dosáhly dohody umožňující rychlé zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Evropská rada rovněž zdůrazňuje nutnost posílení operací na ochranu hranic koordinovaných agenturou FRONTEX, jasných pravidel zapojení pro společné hlídkování a pro vylodění zachráněných osob a nutnost většího využívání společných letů za účelem navracení. V této souvislosti vyzývá k rozhodným opatřením, aby bylo možné účinně bojovat proti sítím organizované trestné činnosti zapojeným do obchodování s lidmi.

    38. Evropská rada zdůrazňuje, že je nutné výrazně posílit spolupráci s hlavními zeměmi původu a tranzitu. Vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti konkrétní spolupráce se třetími zeměmi v souladu s mandáty, které Rada již dříve přijala. Jako součást celkové vnější politiky EU je třeba posílit účinnost readmisních dohod EU. Prioritou je dokončit jednání o readmisních dohodách ES s klíčovými zeměmi původu a tranzitu, jako je Libye a Turecko; než budou tyto dohody uzavřeny, je třeba odpovídajícím způsobem uplatňovat stávající dvoustranné dohody.

    39. Evropská rada naléhavě vybízí Radu, aby výše uvedené skutečnosti náležitě zohlednila při přípravě nového víceletého rámcového programu v oblasti svobody, práva a bezpečnosti. Evropská rada vyzývá Komisi, aby na příštím zasedání Evropské rady předložila další návrhy založené na vhodném řešení těchto problémů.

    V. Vnější vztahy

    40. Evropská rada přijala prohlášení o Pákistánu a Afghánistánu (příloha 5), Barmě/Myanmaru (příloha 6), KLDR (příloha 7) a o Íránu (příloha 8).

    41. Evropská rada vítá zahájení Východního partnerství. Znovu vyjadřuje své přesvědčení, že další provádění této iniciativy, pokud jde o její dvoustranný i mnohostranný rozměr, je důležité a vzájemně prospěšné pro EU i východní partnery, neboť občanům všech zúčastněných zemí napomůže dosáhnout prosperity a stability. Evropská rada vyzývá Komisi a budoucí předsednictví, aby pokračovaly v práci v souladu se společnou deklarací z pražského summitu ze dne 7. května 2009.

    42. I v roce 2009 zůstává jednou z nejvyšších priorit EU mírový proces na Blízkém východě. Evropská rada potvrzuje závěry přijaté na zasedání Rady dne 15. června.

    43. Evropská rada znovu potvrzuje strategický význam transatlantických vztahů, jak bylo zdůrazněno na neformálním summitu EU-USA, který se konal dne 5. dubna 2009 v Praze. Evropská rada vítá společné prohlášení ze dne 15. června 2009 o uzavření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo, které je dalším silným impulzem pro spolupráci v boji proti terorismu založenou na společných hodnotách, mezinárodním právu, dodržování lidských práv a zásad právního státu. Evropská rada dále vítá návrh USA na posílení spolupráce mezi USA a EU v energetických otázkách. Evropská rada rovněž očekává prohloubení spolupráce s USA v záležitostech týkajících se změny klimatu a regionálních, hospodářských a rozvojových otázek.

     

    PŘÍLOHA 1

    ROZHODNUTÍ HLAV STÁTŮ NEBO PŘEDSEDŮ VLÁD 27 ČLENSKÝCH STÁTŮ EU ZASEDAJÍCÍCH V EVROPSKÉ RADĚ VE VZTAHU K OBAVÁM IRSKÉHO LIDU TÝKAJÍCÍM SE S LISABONSKÉ SMLOUVY

    Hlavy států nebo předsedové vlád 27 členských států Evropské unie, jejichž vlády jsou signatáři Lisabonské smlouvy,

    berouce na vědomí výsledky irského referenda ze dne 12. června 2008 o Lisabonské smlouvě a obavy irského lidu, které vyjádřil předseda irské vlády (Taoiseach),

    s přáním zabývat se těmito obavami v souladu s uvedenou smlouvou,

    s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 11. a 12. prosince 2008,

    přijali toto rozhodnutí:

    ODDÍL A

    PRÁVO NA ŽIVOT, RODINA A VZDĚLÁNÍ

    Žádné ustanovení Lisabonské smlouvy přiznávající právní status Listině základních práv Evropské unie ani žádná ustanovení uvedené smlouvy týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva nijak neovlivňují rozsah a platnost ochrany práva na život stanovené v článcích 40.3.1, 40.3.2 a 40.3.3, ochrany rodiny stanovené v článku 41 a ochrany práv týkajících se vzdělání stanovené v článcích 42, 44.2.4 a 44.2.5 Ústavy Irska.

    ODDÍL B

    DANĚ

    Žádné ustanovení Lisabonské smlouvy nijak nemění pro žádný členský stát rozsah nebo výkon pravomocí Evropské unie v oblasti zdanění.

    ODDÍL C

    BEZPEČNOST A OBRANA

    Činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti, nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, na zásadách rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

    Společná bezpečnostní a obranná politika Evropské unie je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje Unii operativní schopnost pro vedení misí mimo její území k udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů.

    Tato politika se nedotýká bezpečnostní a obranné politiky jednotlivých členských států, včetně Irska, ani závazků žádného členského státu.

    Lisabonskou smlouvou není ovlivněna ani dotčena tradiční irská politika vojenské neutrality.

    Členské státy – včetně Irska, které jedná v duchu solidarity, a aniž by tím byla dotčena jeho tradiční politika vojenské neutrality – určí povahu pomoci a podpory, která má být poskytnuta členskému státu, jenž se stane na svém území cílem teroristického útoku nebo ozbrojeného napadení.

    Jakékoli rozhodnutí, které povede ke společné obraně, bude vyžadovat jednomyslné rozhodnutí Evropské rady. Rozhodnutí o tom, zda přistoupit ke společné obraně či nikoli bude muset být přijato členskými státy, včetně Irska, v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy a jejich příslušnými ústavními předpisy.

    Žádným ustanovením tohoto oddílu není ovlivněn ani dotčen postoj či politika jakéhokoli jiného členského státu v oblasti bezpečnosti a obrany.

    Každý členský stát rovněž rozhodne v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy a příslušnými vnitrostátními právními požadavky o své účasti v rámci stálé strukturované spolupráce nebo Evropské obranné agentury.

    Lisabonská smlouva nestanoví vytvoření evropské armády ani nezakládá povinnost jakékoli vojenské služby.

    Lisabonskou smlouvou není dotčeno právo Irska či jiného členského státu určit povahu a objem svých výdajů v oblasti obrany a bezpečnosti a povahu svých obranných schopností.

    Rozhodnutí o své účasti ve vojenské operaci přijme samotné Irsko či jiný členský stát v souladu s příslušnými vnitrostátními právními požadavky.

    ODDÍL D

    ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

    PŘÍLOHA 2

    SLAVNOSTNÍ PROHLÁŠENÍ O PRÁVECH PRACUJÍCÍCH, SOCIÁLNÍ POLITICE A DALŠÍCH OTÁZKÁCH

    Evropská rada potvrzuje, že Unie přikládá velký význam:

    • sociálnímu pokroku a ochraně práv pracujících;

    • veřejným službám;

    • odpovědnosti členských států za poskytování služeb v oblasti vzdělávání a zdravotní péče;

    • zásadní úloze a široké rozhodovací pravomoci celostátních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu.

    Současně vyzdvihuje, že je důležité respektovat celkový rámec a ustanovení Smluv EU.

    Ke zdůraznění výše uvedeného připomíná, že Smlouvy ve znění pozměněném Lisabonskou smlouvou:

    • vytvářejí vnitřní trh a usilují o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí;

    • jsou vyjádřením hodnot Unie;

    • uznávají práva, svobody a zásady vyhlášené v Listině základních práv Evropské unie v souladu s článkem 6 Smlouvy o Evropské unii;

    • mají za cíl bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte;

    • zavazují Unii k tomu, aby při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížela k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví;

    • stanovují jakožto společnou hodnotu Unie zásadní úlohu a široké rozhodovací pravomoci celostátních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu, aby tyto služby co nejlépe odpovídaly potřebám uživatelů;

    • nijak se nedotýkají pravomoci členských států poskytovat, pořizovat a organizovat nehospodářské služby obecného zájmu;

    • stanovují, že v oblasti společné obchodní politiky musí Rada při sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod v oblasti obchodu sociálními, vzdělávacími a zdravotnickými službami rozhodovat jednomyslně, pokud by tyto dohody mohly vážně narušit vnitrostátní organizaci takových služeb a ohrozit odpovědnost členských států za jejich poskytování a

    • stanovují, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na úrovni Evropské unie a usnadňuje mezi nimi dialog s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních systémů a při respektování nezávislosti sociálních partnerů.

    PŘÍLOHA 3

    PROHLÁŠENÍ IRSKA

    Irsko opětovně potvrzuje svou oddanost cílům a zásadám Charty Organizace spojených národů, podle níž nese hlavní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti Rada bezpečnosti OSN.

    Irsko připomíná svůj závazek vůči společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie, který při několika příležitostech irský lid schválil prostřednictvím referenda.

    Irsko potvrzuje, že účastí ve společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie není dotčena jeho tradiční politika vojenské neutrality. Smlouva o Evropské unii jasně stanoví, že bezpečnostní a obranná politika Unie se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.

    V souladu se svou tradiční politikou vojenské neutrality není Irsko vázáno žádným závazkem v oblasti vzájemné obrany. Smlouva o Evropské unii stanovuje, že jakékoli rozhodnutí Unie přistoupit ke společné obraně by muselo být přijato na základě jednomyslného rozhodnutí členských států a v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy. Irská ústava vyžaduje, aby se o přijetí jakéhokoli takového rozhodnutí vztahujícího se na Irsko konalo referendum, a v případě, že Irsko ratifikuje Lisabonskou smlouvu, nebude tento požadavek dotčen.

    Irsko opětovně poukazuje na svou oddanost ideálu míru a přátelské spolupráce mezi národy a zásadě mírového řešení mezinárodních sporů. Znovu potvrzuje pevné odhodlání přispívat k předcházení konfliktům a jejich řešení a udržování míru a připomíná úspěchy, kterých v této souvislosti dosáhl jeho personál, vojenský i civilní.

    Opětovně uvádí, že k účasti kontingentů irských obranných sil v zahraničních operacích, včetně operací prováděných v rámci evropské společné bezpečnostní a obranné politiky, je zapotřebí:

    a) schválení operace Radou bezpečnosti nebo Valným shromážděním Organizace spojených národů,

    b) souhlasu irské vlády a

    c) schválení dolní komorou irského parlamentu (Dáil Éireann) v souladu s irským právem.

    Irsko konstatuje, že jej nic nenutí účastnit se stálé strukturované spolupráce stanovené ve Smlouvě o Evropské unii. Jakékoli rozhodnutí umožňující účast Irska bude v souladu s irským právem vyžadovat schválení ze strany Dáil Éireann.

    Irsko rovněž konstatuje, že jej nic nenutí účastnit se činnosti Evropské obranné agentury nebo konkrétních projektů či programů zahájených pod záštitou této agentury. Jakékoli rozhodnutí o účasti v těchto projektech nebo programech bude v souladu s irským právem podléhat vnitrostátnímu rozhodovacímu procesu a schválení ze strany Dáil Éireann. Irsko prohlašuje, že se bude účastnit pouze těch projektů a programů, které přispívají k posílení schopností nezbytných pro účast v misích pod mandátem OSN určených k udržování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů.

    Vstup Lisabonské smlouvy v platnost by situaci popsanou v tomto prohlášení neovlivnil. V případě, že Irsko Lisabonskou smlouvu ratifikuje, bude toto prohlášení připojeno k ratifikační listině Irska.

    PŘÍLOHA 4

    Budoucí přechodná opatření týkající se složení a počtu poslanců Evropského parlamentu

    a) K počtu 736 míst obsazených v červnových volbách do Evropského parlamentu bude přidáno těchto 18 míst:

    Bulharsko 1

    Nizozemsko 1

    Španělsko 4

    Rakousko 2

    Francie 2

    Polsko 1

    Itálie 1

    Slovinsko 1

    Lotyšsko 1

    Švédsko 2

    Malta 1

    Spojené království 1.

    b) S cílem obsadit tato dodatečná místa určí dotyčné členské státy příslušné osoby v požadovaném počtu v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a pod podmínkou, že tyto osoby byly zvoleny ve všeobecných a přímých volbách, a to buď ve volbách uspořádaných k tomuto účelu, nebo s ohledem na výsledky evropských voleb konaných v červnu roku 2009, nebo jejich národní parlamenty jmenují tyto osoby v požadovaném počtu ze svých řad1.

    ________________________

    1 V tomto případě se použije pravidlo zakazující kumulaci funkcí, stanovené v Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách.

    PŘÍLOHA 5

    PROHLÁŠENÍ O PÁKISTÁNU A AFGHÁNISTÁNU

    Evropská unie přikládá velký význam stabilitě a bezpečnosti v Afghánistánu a Pákistánu i v širším regionu. Jak Afghánistán, tak Pákistán čelí komplexním a naléhavým výzvám. EU znovu potvrzuje své zvláštní vazby s každou z těchto zemí; některé z těchtovýzev jsou však úzce propojeny a mohou být vyřešeny pouze prostřednictvím spolupráce mezi těmi, kteří mají zájem na stabilitě, bezpečnosti a rozvoji celého regionu. EU vítá a nadále podporuje prohlubující se dialog mezi vládami Afghánistánu a Pákistánu a vybízí k dalšímu rozvíjení nedávných kroků směřujících ke zlepšení jejich vzájemných vztahů.

    Pákistán

    Evropská unie vítá pozitivní výsledek nedávného summitu mezi EU a Pákistánem, který představuje důležitý krok směrem k rozvoji strategického dialogu. EU i Pákistán jsou odhodlány naplnit hlavní cíl, kterým je boj proti terorismu a radikalizaci. EU uznává významný pokrok, jehož Pákistán dosáhl v přechodu k demokratické civilní vládě, a bude i nadále napomáhat při budování institucí s cílem dále posilovat a upevňovat demokratické struktury v zemi. Evropská komise se zavázala, že poskytne 72 milionů EUR pro účely humanitární pomoci a že dalších 50 milionů EUR použije na podporu obnovy a rekonstrukce; celková podpora pro vysídlené osoby v Pákistánu tak dosáhne částky více než 120 milionů EUR.

    EU a pákistánská vláda se nyní zaměří na činnosti navazující na summit. V této souvislosti Evropská rada zdůrazňuje, že pro dosažení dalšího pokroku v Pákistánu je důležitý udržitelný hospodářský rozvoj a že je třeba výrazně posílit obchodní vztahy EU s Pákistánem, v dlouhodobém horizontu mimo jiné i prostřednictvím případné dohody o volném obchodu. EU posílí cílený obchodní dialog, aby příslušné práce pokročily. EU bude i nadále podporovat úsilí zaměřené na posilování liberalizace obchodu v jižní Asii a bude Pákistán vybízet k tomu, aby usnadnil obchod uvnitř regionu, zejména s Indií a Afghánistánem.

    EU vítá odhodlání Pákistánu zintenzivnit úsilí v boji proti terorismu a je si vědoma obětí, které pákistánský lid a ozbrojené síly přinášejí zejména v souvislosti s operacemi, které probíhají v Severozápadní pohraniční provincii. Evropská unie věří, že úspěšný výsledek by významně posílil demokraticky zvolenou vládu při plnění jejích politických a rozvojových cílů. EU zdůrazňuje význam bezprostřední humanitární odezvy na krizi v údolí Swat a je připravena poskytnout další pomoc s cílem umožnit vysídleným osobám, aby se vrátily do svých domovů. EU podpoří pákistánskou vládu při provádění komplexního plánu obnovy a rekonstrukce regionu.

    Afghánistán

    EU opětovně potvrzuje své dlouhodobé odhodlání podporovat Afghánistán na jeho cestě k bezpečnosti, stabilitě a prosperitě, přičemž zdůrazňuje, že prvořadou odpovědnost za rozvoj země nesou afghánské orgány.

    EU uznává, že první volební proces řízený samotným Afghánistánem proběhne v nelehkých podmínkách, a v této souvislosti přikládá maximální význam tomu, aby prezidentské i oblastní volby v Afghánistánu byly důvěryhodné, inkluzivní a bezpečné a aby proběhly v souladu s mezinárodními standardy, což by posílilo podporu obyvatelstva afghánským orgánům. Zejména je důležité, aby stát vykonával své pravomoci nestranně a čestně, a zajistil tak, že žádný kandidát nebude nespravedlivě znevýhodněn. Základem dalšího pokroku v Afghánistánu je politická legitimita. Afghánští politici mají důležitou úlohu, neboť musí oslovit voliče a povzbudit afghánské občany, aby účastí v srpnových volbách uplatnili své právo vybrat si vlastní představitele. EU rovněž vyzývá kandidáty, aby využili předvolebního období k prezentaci politických programů, jimiž mohou obyvatelstvo informovat a zapojit jej do politického procesu. V rámci mezinárodního úsilí je EU i nadále odhodlána volby podporovat a vyšle do Afghánistánu tým mezinárodních pozorovatelů.

    EU je i nadále odhodlána podporovat v Afghánistánu právní stát a řádnou správu věcí veřejných a naléhavě vyzývá afghánskou vládu, aby dosažení výrazného pokroku v této oblasti pokládala za nejvyšší prioritu, a to zejména na nižší než celostátní úrovni. Stěžejním prvkem zapojení EU v Afghánistánu zůstává budování afghánských kapacit a vlastní odpovědnosti, a to v rámci policejních složek i v civilní oblasti. Klíčovým příspěvkem v kontextu aktivní angažovanosti EU v Afghánistánu je v této souvislosti policejní mise EU EUPOL Afghanistan, jež má v současné době mandát k nasazení až 400 mezinárodních pracovníků jakožto pozorovatelů, instruktorů, poradců a školitelů v oblasti policejní činnosti i obecněji v oblasti právního státu. Evropská rada vyzdvihuje význam možného budoucího nasazení Evropských policejních sil (European Gendarmerie Force) v Afghánistánu v rámci NTMA jakožto doplňující iniciativy pro budování kapacit policie. EU bude pokračovat v plnění svého březnového závazku, jímž je posoudit možnosti strategických i praktických kroků za účelem budování afghánských kapacit v oblasti zajištění právního státu a s cílem pomoci afghánské vládě lépe dodržovat lidská práva a dbát na řádnou správu věcí veřejných.

    EU zdůrazňuje, že dohoda s Afghánistánem „Afghan Compact“ a afghánská národní rozvojová strategie (ANDS) i nadále poskytují relevantní rámec pro politický, sociální i hospodářský rozvoj Afghánistánu, přičemž v rámci úsilí mezinárodního společenství má zásadní význam koordinační úloha mise OSN na pomoc Afghánistánu (UNAMA). V tomto ohledu EU coby významný partner v oblasti obnovy a rozvoje hodlá prostřednictvím opatření na úrovni Evropského společenství i na úrovni členských států posílit a upevnit svou angažovanost vůči Afghánistánu.

    PŘÍLOHA 6

    PROHLÁŠENÍ O BARMĚ/MYANMARU

    Evropská rada vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Aun Schan Su Ťij, která neúnavně brání obecné hodnoty svobody a demokracie. Pokud nebude spolu se všemi ostatními politickými vězni propuštěna, bude věrohodnost voleb konajících se v roce 2010 ještě více zpochybněna. Evropská unie bude reagovat přijetím dalších cílených opatření. Naléhavě vyzýváme Barmu/Myanmar, aby zahájila skutečný přechod k demokracii a přinesla svému lidu mír a prosperitu.

    V této souvislosti Evropská rada vítá jasné výzvy ke svobodnému, spravedlivému a všeobecnému politickému procesu přicházející ze sousedních zemí. Evropská unie dále znovu vyjadřuje silnou podporu zprostředkovatelské misi OSN a osobní angažovanosti generálního tajemníka Pan Ki-muna, včetně jeho včasné návštěvy v Barmě/Myanmaru.

    PŘÍLOHA 7

    PROHLÁŠENÍ O KOREJSKÉ LIDOVĚ DEMOKRATICKÉ REPUBLICE (KLDR)

    Evropská rada důrazně odsuzuje poslední jadernou zkoušku a odpaly za použití technologie balistických střel, které KLDR provedla. Tato porušení rezolucí Rady bezpečnosti představují obrovskou hrozbu pro mír a stabilitu na Korejském poloostrově i pro regionální a mezinárodní bezpečnost.

    V této souvislosti Evropská rada vítá jednomyslné přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1874, která posiluje mezinárodní sankce vůči vedoucím představitelům KLDR.

    Evropská rada vyzývá Radu a Evropskou komisi, aby tuto rezoluci rozhodně a neprodleně provedly, a posílily tak donucovací opatření zaměřená proti představitelům Severní Koreje a subjektům s nimi spojenými. Evropská rada trvá na tom, že je důležité rychle a účinně provést všechna tato opatření, včetně opatření zaměřených na kontroly nákladů směřujících do KLDR nebo z KLDR.

    Evropská rada KLDR vyzývá, aby se zdržela jakýchkoli porušování příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, aby tyto rezoluce prováděla a aby se zapojila do dialogu a spolupráce, včetně brzkého obnovení šestistranných rozhovorů.

    PŘÍLOHA 8

    PROHLÁŠENÍ O ÍRÁNU

    Evropská rada potvrdila závěry přijaté Radou dne 15. června. Zdůraznila, že výsledek íránských voleb by měl odrážet tužby a rozhodnutí íránského lidu. Evropská rada opětovně uvedla, že otázky související s průběhem voleb jsou otázkami, jež by íránské orgány měly prošetřit.

    Evropská unie s vážným znepokojením sleduje reakci na protesty v celém Íránu. Důrazně odsuzuje užití síly vůči protestujícím, jež vedlo ke ztrátě životů. Evropská rada naléhavě vyzvala íránské orgány, aby všem Íráncům zajistily právo na shromažďování a pokojné vyjádření svých postojů.

    Íránské orgány by se měly zdržet užití síly vůči pokojným demonstracím. Evropská rada odsoudila tvrdý zákrok proti novinářům, sdělovacím a komunikačním prostředkům a proti protestujícím, který je v kontrastu s relativně otevřenou a povzbudivou atmosférou předvolebního období.

    Evropská rada rovněž zdůraznila, že je důležité, aby Írán v duchu vzájemného respektu a při plném uznání íránských mezinárodní závazků spolupracoval s mezinárodním společenstvím v oblasti všech problematických otázek, zejména pokud jde o íránský jaderný program.

    PŘÍLOHA 9

    Seznam referenčních dokumentů předložených Evropské radě

    − Zpráva o účinnosti režimů finanční podpory přijatá Radou dne 9. června 2009 (10772/09 + ADD 1)

    − Zpráva o plánu evropské hospodářské obnovy přijatá Radou dne 9. června 2009 (10771/09)

    − Závěry o mezinárodním financování opatření v oblasti klimatu přijaté Radou dne 9. června 2009 (10827/09)

    − Závěry o posílení finančního dohledu v EU přijaté Radou dne 9. června 2009 (10862/09)

    − Závěry o mírovém procesu na Blízkém východě přijaté Radou dne 15. června 2009 (11046/09)

    − Zpráva předsednictví o EBOP (10748/09)

    − Závěry o „svědomí Evropy a totalitě“ přijaté Radou dne 15. června 2009 (10710/1/09 REV 1)

    Poslední aktualizace: 30/10/2010  |Začátek stránky