Nová „ sociální agenda “ mimo jiné navrhuje opatření na:
- zjednodušení přístupu pacientů k lékařské péči v jiném členském státě;
- posílení role evropských rad zaměstnanců které zastupují zaměstnance velkých firem činných ve více než jedné zemi EU;
- začlenění mezinárodních norem pro práci na moři do právních předpisů EU.
Hospodářský růst EU byl v posledních letech rychlý, nezaměstnanost je na nízké úrovni, ale jeden ze šesti občanů unie žije téměř na hranici chudoby nebo pod ní, a to včetně 8 % pracujících. Jeden ze sedmi občanů musel také čelit diskriminaci.
Podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa je sociální rozměr Evropy důležitější než kdy předtím. „Je nedílnou součástí Lisabonské strategie EU pro posílení růstu a zajištění lepších pracovních míst pro Evropany.“
Komise podporuje lepší spolupráci mezi zeměmi a větší koordinační roli EU. Sociální výdaje zemí EU jsou poměrně vysoké – představují 26 % HDP oproti 15 % v USA a 17 % v Japonsku. Vnitrostátní systémy jsou však často nekompatibilní – jejich přeshraniční spolupráce je minimální a pro některé skupiny obyvatel vytvářejí překážky v oblasti zaměstnání, vzdělávání, bydlení a zdravotní péče.
Komise zveřejnila nové návrhy ve chvíli, kdy průzkum veřejného mínění 
ukázal, že 49 % občanů EU si myslí, že jejich život bude za 20 let horší než dnes, zatímco pouze 38 % si myslí, že se zlepší. Většina z nich očekává, že sociální nerovnost vzroste, a myslí si, že bude obtížnější nalézt dostupné bydlení a zdravotní péči a obstarat si slušné zaměstnání, a to i s dobrým vzděláním. Většina z dotazovaných si také myslí, že Evropané budou vydělávat méně než dnes kvůli konkurenci z rychle rostoucích ekonomik jako Čína či Indie.
Balíček přijatý ve dnech 2. a 3. července jakožto součást obnovené sociální agendy obsahuje celkem 19 iniciativ v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, vzdělávání a mládeže, zdraví, informační společnosti a hospodářských záležitostí (pro více informací viz MEMO/08/471).
