Směrnice o televizi bez hranic (TWF) je základním kamenem audiovizuální politiky v Evropském společenství. Byla přijata v roce 1989 a novelizována v roce 1997. Vychází ze dvou hlavních principů:

• volný pohyb evropských televizních programů v rámci vnitřního trhu;
• požadavek, aby televizní stanice vyhradily, kde to bude možné, více než polovinu vysílacího času evropským dílům („vysílací kvóty“).

Souběžně s těmito hlavními zásadami se směrnice TWF zaměřuje na zajištění určitých veřejných zájmů, které souvisejí například s kulturní diverzitou, ochranou dětí a mládeže (opatření vůči programům násilné a pornografické povahy) a právem na odpověď. Byla také zavedena detailní pravidla týkající se obsahu a frekvence televizní reklamy.

Od června 2001 prošla směrnice TWF procesem revize. V této souvislosti má Evropská komise zveřejnit pracovní plán, který stanoví témata k diskusi a příslušný časový rozvrh.