|
Kolik euroregionů existuje?
V současnosti existuje na sto osmdesát takovýchto celků, většina z nich je sdružena v Asociaci evropských přeshraničních regionů (AGEG). V řadě případů, jako je německo-francouzsko-švýcarský Oberrhein či regionální uskupení Andalusie-Gibraltar-Maroko, je jejich součástí pohraniční oblast státu, který není členem Evropské unie. Euroregiony vznikaly i tam, kde jejich vzniku bránila výrazná přírodní překážka jako jsou velehory, moře či široké vodní toky (Pracovní společenství Pyreneje, Kréta-Kypr).
Jaký je cíl přeshraniční spolupráce regionů?
Euroregiony mají mimo jiné za cíl odstranit flagrantní rozdíly v životní úrovni občanů sousedních zemí. Ty vznikly na základě zanedbávání pohraniční oblasti jednoho státu i díky absenci přeshraniční spolupráce dané existencí takových bariér, jako byla někdejší železná opona. Jsou nejkomplexnější formou mezinárodní spolupráce, neboť obyvatelé každého euroregionu se věnují společným aktivitám ve všech oblastech života, nejenom hospodářské, společenské či kulturní. Na místní úrovni vhodně doplňiují činnost administrativního aparátu příslušných států.
Evropskou přeshraniční spolupráci výrazně oživila iniciativa INTERREG v roce 1990, která vedla ke vzniku celé řady euroregionů s účastí obyvatel ze zemí někdejšího sovětského bloku.
Z kterých zdrojů jsou aktivity euroregionů financovány?
Právě z toho důvodu, že se často jedná o dříve silně zaostalé oblasti, mají euroregiony právo na rozsáhlé dotace z fondů Evropské unie. Hlavním předpokladem pro podporu z unijních peněz je přitom určitá organizační struktura přeshraniční spolupráce.
Členství v euroregionu je všeobecně dobrovolné. Členy těchto přihraničních uskupení se mohou stát všechny obce a města, které se písemně zavážou dodržovat usnesení orgánů euroregionů.
Oprávněnými příjemci a finančních prostředků EU a realizátory konkrétních projektů jsou volení zástupci euroregionů, tedy rada a prezidium, rozhodovacím orgánem je valná hromada. Eurofondy přitom zdaleka nejsou jedinými zdroji financování společných projektů uskutečňovaných na území euroregionů.
Rozpočet některých projektů se pohybuje řádově v desítkách tisíc, u jiných jsou to miliony eur. Řada projektů, jako byla kupříkladu rekonstrukce malých železničních stanic na Šumavě či obnova kanalizační sítě v řadě obcí severní Moravy, by byla bez peněz z eurofondů neuskutečnitelná nebo by se na jejich realizaci čekalo řadu let.
Euroregiony sice dostávají dotace z Bruselu, jsou ale konkrétním příkladem toho, že o svých záležitostech mohou občané členských států Evropské unie rozhodovat sami, pokud uchopí iniciativu do vlastních rukou. Svědčí o tom projekty dvoujazyčných rozhlasových stanic, přeshraniční autobusové a železniční linky zajišťující přepravu v odlehlých oblastech, společné národní parky či protipovodňová prevence.
České euroregiony
Na území České republiky dnes existuje třináct euroregionů, jejich česká část pokrývá čtyřicet okresů a více jak polovinu území ČR. Jsou to Elbe-Labe, Erzgebirge-Krušnohoří, Egrensis (Chebsko), Bayerischer Wald-Šumava-Mühlviertel, Silva Nortica (jižní Čechy), Weinviertel-Pomoraví-Záhorie, Bílé Karpaty, Beskydy, Těšínské Slezsko, Silesia (Opavsko), Praděd, Glacensis (severovýchodní Čechy) a Nisa (Liberecko). Přispěla k tomu mimo jiné skutečnost, že jako příjemce finanční pomoci z eurofondů figuruje s výjimkou hlavního města Prahy a Středočeského kraje celé území ČR. Součástí euroregionů se ale staly také okresy, které leží ve značné vzdálenosti od hranic a spolufinancování některých projektů z eurofondů nemohou nárokovat, chtějí se však podílet na přeshraniční spolupráci. Do česko-německo-polského euroregionu Neise-Nisa-Nysa chtějí nyní kupříkladu vstoupit také některé středočeské obce.
Motorem společných iniciativ v řadě euroregionů s českou účastí se staly společné projekty v rámci podpory cestovního ruchu, kulturní a sportovní akce. Jedny z nejlepších výsledků dosáhl v tomto ohledu právě euroregion Nisa vzniklý již v roce 1991, ve kterém bylo do loňského roku realizováno na dva a půl tisíce projektů v celkové hodnotě přes tři sta milionů eur.
Mapa Euroregionů v České republice
Euroregion Těšínské Slezsko-Śląsk Cieszyński
Příkladem úspěšné přeshraniční spolupráce v rámci regionů náležejících výhradně do nových členských zemí Evropské unie je euroregion Těšínské Slezsko, vzniklý v roce 1998. Jedná se přitom o oblast tradičních národnostních střetů, kvůli níž svedly po první světové válce obě země krátkou válku.
Příznačným je dnes pro tento euroregion fakt, že jeho sídlem je dvouměstí Český Těšín-Cieszyn s největším česko-polským hraničním přechodem. Zahrnuje okres Karviná, přihraniční část okresu Frýdek-Místek a na polské straně přihraniční část Slezského vojvodství.
Vedle celé řady aktivit, charakteristických pro všechny euroregiony, se Těšínské Slezsko vyznačuje tím, že v jeho rámci spolupracují záchranné a horské služby obou zemí i orgány zabývající se předcházením a odstraňováním živelných katastrof. Je to dáno skutečností, že část společné hranici tvoří Těšínské Beskydy a řeka Olše, zatímco Karvinsko je poslední částí Ostravska, kde pokračuje těžba černého uhlí.
Mezi nejvýznamnějšími počiny v rámci tohoto euroregionu patří vybudování sítě přeshraničních cyklistických tras v hodnotě téměř čtyř set tisíc eur a rekonstrukce příjezdové komunikace k hraničnímu přechodu Horní Líštná/Leszna Górna za dva miliony eur.
Webové stránky jednotlivých euroregionů:
| 
O NÁS
