|
|
|
|
|
|
Pro jedny je Evropa zeměpisný, pro jiné kulturní a pro další historický pojem. Řada Evropanů, bez ohledu na to, ze kterého evropského státu pocházejí, se proto neshodne v tom, co pro ně toto slovo, plné symbolů, znamená. Evropská unie není státem, přesto má své symboly, ekvivalenty symbolů státních. Jsou zakořeněny právě v její historii, kultuře i zeměpise. Má svou vlajku, hymnu, měnu, významný den i motto. A tak jako vlajka odkazuje na její existenci, odkazuje hymna na její kulturu, měna na ekonomiku, významný den na historii vzniku a motto na filozofii těch, kteří se k unii hlásí.
Symboly slouží k identifikaci s určitou ideou, vzbuzují pocit sounáležitosti, a ty evropské si na nic víc nárok nečiní. Nejsou symboly státu, nýbrž symboly unie států. A jak praví motto unie, představují evropskou jednotu a rozmanitost a charakterizují společenství, v němž každý stát obohacuje druhé a sám se jinými nechává obohacovat.
|
|
|
Evropská vlajka
Tak, jako nemá modrá barva evropské vlajky žádný vztah ke konkrétní zemi či politické straně, neztělesňuje dvanáct zlatých hvězd počet členských států unie z roku 1986, kdy se z evropské desítky stala vstupem Španělska a Portugalska evropská dvanáctka a všechny instituce EU začaly vlajku používat jako svůj oficiální symbol.
Modrá barva je ztělesněním naděje, tak jako je číslo dvanáct v tradici mnoha evropských kultur znakem úplnosti a dokonalosti. Rok má dvanáct měsíců, stejně jako ciferník hodin dvanáct číslic a hvězdy jsou na evropské vlajce uspořádány právě tak jako číslice na ciferníku. Vlajka je obdélníkovitá, přičemž její šířka činí dvě třetiny délky.
Vlajka byla přijata jako evropský symbol již v roce 1955, kdy Evropská unie existovala pouze jako Evropské společenství uhlí a oceli, jež tehdy mělo šest členů. Postarala se o to jiná instituce – Rada Evropy, která vznikla o šest let dříve jako organizace, jež má za cíl hájit na kontinentě i jinde ve světě lidská práva, stejně jako propagovat evropskou kulturu a evropské hodnoty.
Evropská vlajka je jediným znakem, který jako takový používá Evropská komise. I když její vyvěšování není upraveno právem Evropských společenství, je dobrým zvykem, že modrá vlajka s dvanácti hvězdami visí před sídlem prezidenta a vlády členských zemí unie.
Evropská vlajka je chráněna na základě registrace, kterou u Světové organizace duševního vlastnictví provedla Rada Evropy v roce 1979.
Více info na: http://europa.eu/abc/symbols/emblem/index_cs.htm
| |
|
Hymna
Není náhodou, že stejný orgán, jaký kdysi přijal návrh evropské vlajky, totiž Rada Evropy, přišel také s myšlenkou evropské hymny. Stejně tak není náhodou, že se jí stala melodie Ódy na radost ze závěrečné věty Deváté symfonie, kterou v roce 1823 složil Ludwig van Beethoven. V roce 1972, kdy byla evropská hymna Radou Evropy schválena, Evropská unie existovala ještě jako Evropské hospodářské společenství. To ji za svou ale oficiálně přijalo až v roce 1985. Hymna měla přitom symbolizovat nejenom jednotu EHS, nýbrž být hymnou Evropy v širším slova smyslu. O zkomponování aranžmá pro symfonický orchestr a klavír byl tehdy požádán světoznámý rakouský dirigent Herbert von Karajan.
Ódu na radost napsal německý básník Friedrich Schiller o půl století předtím, než ji zhudebnil Beethoven, jehož zaujala myšlenka o sbratření národů, která je v ódě zahrnuta a kterou sám sdílel. Stejná myšlenka je ostatně jedním z pilířů evropské identity.
Evropská hymna nemá text, slavnostní tóny Ódy na radost vyjadřují ale ideály svobody a mezilidské solidarity stejně dobře jazykem hudby. Před třemi roky přišel nicméně profesor Peter Roland z Evropské akademie ve Vídni v rámci soukromé iniciativy s návrhem latinsky psaného textu hymny, v němž se hovoří o svobodě evropských národů přebývajících ve společné evropské vlasti.
Více info na: http://europa.eu/abc/symbols/anthem/index_cs.htm
| |
|
Den Evropy
Každá země má svůj státní svátek, kterým si každoročně připomíná významnou událost ve svých dějinách. Den Evropy není svátkem nadnárodního státu, pouze výročím, kdy si Evropská unie připomíná své počátky. Devátého května 1950 přednesl tehdejší francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman svůj návrh na vytvoření evropské organizace, jež by zajistila dodržování míru na kontinentě. Prvním předpokladem byla podle šéfa francouzské diplomacie kontrola nad klíčovými sektory průmyslu zakládajících zemí této organizace, mimo jiných Francie a Německa, které ve dvou světových válkách stály vždy na opačné straně frontové linie. Schumanova deklarace dala vznik předchůdci EHS i EU, Evropskému společenství uhlí a oceli.
O zavedení Dne Evropy rozhodl summit tehdejší evropské desítky, který se v roce 1985 konal v Miláně. Někdejší francouzský ministr zahraničí přišel s konceptem nové Evropy již v roce 1948 a ten pak dostal označení Schumanův plán. V této souvislosti se o 9. květnu v Evropě hovoří také jako o Schumanově dni.
Více info na: http://europa.eu/abc/symbols/9-may/index_cs.htm
| |
|
Evropské motto
Evropské motto „Jednotná v rozmanitosti“ se začíná razit na přelomu tisíciletí v reakci na kritiku ze strany těch, kteří v Evropské unii spatřují nadnárodní útvar, v němž se rozpustí vše, co je každému evropskému národu vlastní. Poprvé bylo toto heslo oficiálně uvedeno ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu podepsané v roce 2004 v Římě tehdy 25 členskými a třemi kandidátskými zeměmi.
Evropské motto zdůrazňuje právě mnohost a rozmanitost, charakteristické pro Evropskou unii a její struktury. Tedy rozmanitost národů, jazyků, kultur, zvyklostí a tradic existujících na evropském kontinentě od nepaměti, které se právě z tohoto důvodu nemusí obávat evropské jednoty.
České ekvivalenty evropského hesla mají též podobu „Jednotná v rozmanitosti“ či „Sjednoceni v rozmanitosti“.
Více info na: http://europa.eu/abc/symbols/motto/index_cs.htm
| |
|
Euro
Za evropský symbol lze stejně tak pokládat jednotnou evropskou měnu euro, zavedenou v roce 1999 nejdříve pro kreditní a o tři roky později i pro hotovostní platby. Zatímco eurobankovky mají jednotnou podobu, euromince mají rub a líc symbolizující evropskou jednotu i národní suverenitu každého státu. Na líci jsou zobrazeny členské státy Evropské unie, rubová strana je „národní“, přesto však platí mince s kteroukoli „národní“ rubovou stranou v každé členské zemi.
Euro je symbolem evropské prosperity, jak o tom mimo jiné svědčí skutečnost, že se na mezinárodních finančních trzích etablovalo jako druhá nejdůležitější měna po dolaru. Váhu i stabilitu eura nejlépe dokazuje kurs k americké měně, ať již současný či ten, který platil v uplynulých letech.
Více info na: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/our_currency_en.htm
| |
|
|
|
