Podrobný přehled

Pravomoci EU dělíme na:

Výlučné

Zde má EU právo přijímat a určovat pravidla a členské státy mohou v těchto oblastech zasahovat jen s povolením Unie. Jedná se o následující oblasti:

• společná obchodní politika (vůči třetím zemím),
• společný celní sazebník (vůči třetím zemím),
• měnová politika pro 15 zemí eurozóny,
• vnitřní trh (do velké míry).

Sdílené

V těchto oblastech mohou členské státy vydávat legislativu za předpokladu, že již tak neučinila Unie.
Jedná se o následující oblasti:

• občanství
• hospodářská a měnová unie
• zemědělství a rybolov
• vízová, přistěhovalecká a azylová politika
• doprava
• hospodářská soutěž
• daně
• sociální politika
• životní prostředí
• ochrana spotřebitele
• regionální politika, hospodářská a sociální soudržnost, atd.

Doplňující

V těchto oblastech se aktivita EU omezuje jen na podporu členských států.
Jedná se o následující oblasti:

• politiku zaměstnanosti a hospodářskou politiku
• vzdělávání a školství
• mnohojazyčnost
• kulturu
• veřejné zdraví
• vědu a výzkum, apod.

V kompetenci členských států

tak zůstávají oblasti ostatní, tj.:

• vnitřní organizace států
• národní identita
• organizace ozbrojených sil
• veřejná správa
• veřejný pořádek a bezpečnost
• organizace justice
• mzdy
• organizace zdravotnických služeb
• lékařská péče, apod.

Smlouva o Evropské unii

(známá jako Maastrichtská smlouva) rozšířila mezivládní spolupráci členskými zeměmi Unie, a to především v oblasti:

• společné zahraniční a bezpečnostní politiky
• spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí

Různé iniciativy, politiky a strategie

Dále EU přijímá různé iniciativy, politiky a tzv. strategie, které navazují na stávající politiky a dále je prohlubují. Týkají se například vztahů s novými sousedy rozšířené EU, či zdokonalení konkurenceschopnosti celkové ekonomiky EU ve světě.

• Lisabonská strategie
• Politika evropského sousedství