Bývalá jugoslávská republika Makedonie
2,05 mil. obyvatel, 25 713 km²

Bývalá jugoslávská republika Makedonie získala nezávislost v roce 1991 po rozpadu Jugoslávie. Nachází se v hornatém středním Balkánu a jejím turisticky nejznámějším místem je Ohridské jezero na západní hranici v Albánií. Dvě třetiny obyvatelstva tvoří Makedonci, čtvrtinu Albánci. Problémem země zůstává etnické napětí mezi Makedonci a Albánci a také spory s Řeckem o název státu.

Ústava země byla v roce 2001 upravena tak, aby zajistila větší práva menšinám. Jednokomorový parlament má 120 členů volených na čtyři roky.

Země má nerostné bohatství v podobě železné rudy, olova, zinku. Hlavními hospodářskými odvětvími jsou potravinářský, textilní a chemický průmysl.

Národní kuchyně je významně ovlivněna balkánskými, tureckými i středozemními prvky. Typická jídla jsou zapečené fazole, pirožky plněné masem či sýrem, kebab, nebo ražniči.

• http://www.exploringmacedonia.com/
• http://ec.europa.eu/enlargement/

Chorvatsko
4,4 mil. obyvatel, 56 542 km²

Kořeny tohoto slunného a kulturně velmi pestrého balkánského státu sahají do 9. století, kdy byly položeny základy středověkého chorvatského knížectví a království. Název Chorvatsko byl poprvé oficiálně použit již roku 852, na úplnou samostatnost si však jeho obyvatelé museli počkat až do roku 1991, kdy její vyhlášení vedlo k ozbrojenému národnostnímu konfliktu.

Východ Chorvatska kolem řek Dráva, Dunaj a Sáva zaujímají úrodné nížiny, oblast hlavního města Záhřeb pak pahorkatiny. Chorvatské pobřeží Jaderského moře je velmi členité, s mnoha ostrovy a ostrůvky.

Chorvatská ekonomika je založena především na lehkém průmyslu a službách. Velmi důležitým zdrojem příjmů je cestovní ruch.

K chorvatské kuchyni patří především pokrmy z ryb, mořských plodů a skopového masa. Typickým jídlem je čevapčiči, ražniči nebo uzená šunka pršut. Pěstování vína má v zemi dlouhou tradici již od dávných dob. 

• http://www.vlada.hr
• http://www.croatia.hr
• http://cz.croatia.hr/Home/
• http://ec.europa.eu/enlargement/

Turecko
69,2 mil. obyvatel, 775 000 km²

Podle rozlohy a počtu obyvatel se jedná o největší kandidátskou zemi, přičemž Istanbul, její největší evropské město bylo hlavním městem tisícileté byzantské říše a od pozdního středověku až do začátku 20. století hlavním městem říše osmanské. Jako kolébka mnohých civilizací, dějiště migračních vln z východu i ze západu, Turecko už po tisíciletí výrazně ovlivňuje evropské dějiny. Od té doby, co Kemal Atatürk vytvořil ve dvacátých letech moderní, sekularizovaný turecký stát, hrálo Turecko v neposlední řadě jako důležitý člen NATO stále významnější roli v evropské a mezinárodní politice.

Téměř 98 procent turecké populace tvoří muslimové, na jihovýchodě země žije početná kurdská menšina.

Turisty přitahuje kromě přímořských oblastí jedinečné historické a architektonické bohatství Turecka. V hlavním městě Istanbulu ležícím na dvou kontinentech, které odděluje Bosporský záliv, lze obdivovat Modrou mešitu, chrám Haghia Sophia, Velký bazar či královský palác Topkapi.

Mezi základní prvky turecké kuchyně patří jehněčí maso. Velmi oblíbený je lehce osolený jogurtový nápoj ayran. Značné oblibě se již tradičně těší čaj, v Turecku vydatně slazený, a turecká káva – kavárny představují jedno z center společenského života.

• http://www.mfa.gov.tr
• http://www.kultur.gov.tr
• http://www.tourismturkey.org/
• ttp://ec.europa.eu/enlargement/