Evropská unie hospodaří s vlastním rozpočtem, který je hlavním nástrojem k financování integračních aktivit v rámci EU. Roční rozpočet stanoví, jakou částku lze na každou činnost čerpat.

Vlastní zdroje ke krytí svých výdajů má Evropské společenství od roku 1970. Rozpočet je každoročně navrhován Evropskou komisí a schvalován tzv. rozpočtovou autoritou, tj. Radou EU a Evropským parlamentem. Musí být vždy sestaven jako vyrovnaný, příjmy se tedy musí rovnat výdajům. Roční výdaje nesmí přesáhnout stropy dané víceletým finančním rámcem (viz Finanční perspektiva) pro jednotlivé roky a nesmí překročit limit vlastních zdrojů stanovený na 1,24 % HND EU.

Další informace v češtině:

• Generální ředitelství pro rozpočet
• Ministerstvo financí ČR

Další informace v angličtině:

• Rozpočet EU v kostce
• Rozpočet EU - podrobný přehled

Evropský rozpočet je společným dílem všech tří hlavních institucí EU. Návrh rozpočtu sestavuje Evropská komise (většinou v dubnu), předkládá ho poté Radě ministrů financí (ECOFIN), která může do návrhu vnést změny a následně ho předává k projednání Evropskému parlamentu. Ten pak může návrh Rady přijmout, navrhnout další změny, nebo jako celek odmítnout.

Rozhodování o rozpočtu je rozděleno mezi Radu a Evropský parlament z důvodu dělení výdajů na povinné a nepovinné. Povinné výdaje, které tvoří kolem poloviny výdajů rozpočtu, musí být do rozpočtu zahrnuty, protože jsou vytvářeny na základě smlouvy o ES (patří sem většina výdajů na Společnou zemědělskou politiku, anebo výdaje na rozvojovou pomoc). U povinných výdajů může Evropský parlament navrhnout pouze dílčí úpravy, definitivně rozhoduje Rada.

Nepovinné výdaje (strukturální fondy, sociální programy, projekty na ochranu životního prostředí, kulturu aj. ) jsou v rozhodovací pravomoci EP. Ve výjimečných případech může EP návrh rozpočtu odmítnout jako celek a vrátit ho k přepracování.

Rozpočet je přijat s podpisem předsedy Evropského parlamentu. Správu přijatého rozpočtu provádí Komise, kontrolu rozpočtového hospodaření provádí jednak EP, jednak Evropský účetní dvůr.

Více informací v angličtině:

• Postup schvalování rozpočtu EU

V celkových výdajích rozpočtu EU jsou obsaženy výdaje všech evropských institucí. Zdaleka největší část představují výdaje Komise, neboť ty zahrnují nad rámec administrativních výdajů Komise také všechny výdaje na politiky EU - např. na zemědělství a rozvoj venkova, politiku soudržnosti, vnější vztahy, výzkum, životní prostředí, a další.

Přehled výdajů:

• Společná zemědělská politika - zemědělský sektor, povinná položka rozpočtu, nadále představuje největší rozpočtovou položku, ačkoli v posledních letech tento trend klesá. Na výdajích rozpočtu EU se i v příštím programovacím období 2007 – 2013 bude podílet v průměru 43 % ( v letech 1968 – 1975 to bylo až 93 % rozpočtu). Většina (34 %) zemědělských výdajů směřuje na tzv. přímé platby zemědělcům a na opatření na zemědělských trzích (intervence apod.). Zbytek (9 %) je určen na podporu rozvoje venkova.
• Strukturální opatření - výdaje na strukturální fondy tvoří druhou nejvýznamnější výdajovou položku rozpočtu EU (cca 36 % rozpočtových výdajů). Finance plynou do Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti.
• Výdaje na posílení konkurenceschopnosti EU - tato oblast představuje cca 8,5 % rozpočtových výdajů. Jedná se především o výdaje na výzkum a technologický rozvoj, transevropské dopravní a energetické sítě, vzdělávací programy, podporu podnikání a další politiky směřující k podpoře konkurenceschopnosti EU.
• Spolupráce se třetími zeměmi - cca 5,7 % výdajů rozpočtu poplyne na rozvoj spolupráce s třetími zeměmi, zejména pak s rozvojovými zeměmi. Značná částka bude vynaložena i na předvstupní pomoc a pomoc v rámci tzv. sousedské politiky.
• Občanství, svoboda, bezpečnost a právo - výdaje určené na řízení migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv a na soudní spolupráci. Do této kategorie spadají i programy na podporu kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce.

Více informací k výdajům i příjmům rozpočtu EU naleznete zde.

Česká republika patří mezi čisté příjemce z rozpočtu EU. V roce 2006 Česko odvedlo do rozpočtů Evropské unie 30, 4 miliardy korun. Na příjmech z rozpočtu EU získala ČR přibližně 37, 3 miliardy korun. ČR tak v roce 2006 získala z rozpočtu EU 6,9 miliard korun.

Za pozitivním saldem stojí zejména příjmy ze Společné zemědělské politiky – přímé platby za předcházející rok jsou vypláceny převážně v prvním čtvrtletí následujícího roku (ČR z tohoto zdroje získala cca 7,2 mld. Kč) a platby na podporu rozvoje venkova (téměř 5 mld. Kč).

V roce 2006 se začaly také více čerpat prostředky ze strukturálních fondů (cca 7,2 mld. Kč). Důležité je, že se podařilo vyčerpat celou alokaci roku 2004 a ČR tedy dosud neztratila nárok na žádné prostředky. Úspěšné bylo i čerpání Fondu soudržnosti (cca 7,4 mld. Kč).

Dalším významným zdrojem byly rozpočtové kompenzace (cca 5,7 mld. Kč), které byly ČR a všem ostatním členským státům, které přistoupily 1. 5. 2004, vyplaceny v roce 2006 naposledy.

Očekávání roku 2007

Letos Česko zaplatí do rozpočtu Evropské unie téměř o půl miliardy korun (to je 17 milionů eur) méně, než se původně plánovalo. Výdaje se sníží díky loňskému přebytku unijního rozpočtu, který činil necelých 1,9 miliardy eur.

Peníze, která takto zůstanou, EU vždy y rozdělí mezi členské státy. Největší část přebytku si tak mezi sebe letos logicky rozdělí největší státy. Německo bude letos platit o 366 milionů eur méně, než původně mělo, a například Francie o 291 milionů eur méně. O více než 300 milionů eur si polepší i Švédsko.

Velkou část loňského přebytku EU tvoří nevyužité peníze. Jde přibližně o miliardu eur. Zbytek připadá na vrub vyšším než očekávaným příjmů. Unie přitom loni hospodařila s rozpočtem ve výši 107,4 miliardy eur.

• Velikostí – národní rozpočty ve vztahu k HNP běžně dosahují 40% a vyššího podílu na HNP. Oproti tomu velikost podílu rozpočtu HNP na rozpočtu Evropské unie nesměla, v letech 2000 – 2007, překročit hranici 1,27 %.
• Vyrovnaností – rozpočet EU musí být vždy sestaven jako vyrovnaný, není možné sestavit ho jako deficitní. U národních rozpočtů to možné je.
• Zaměřením výdajové stránky – výdaje rozpočtu směřují převážně na společnou zemědělskou politiku a strukturální operace, zatímco hlavní výdaje národních rozpočtů jsou výdaji do sociální oblasti.
• Zdrojem příjmů – společný rozpočet EU má přesně vymezené a limitované zdroje příjmů.