Navigation path

Česká republika


Country info

Víte, že...?

  • Česká republika patří mezi ty členské státy Unie, které z rozpočtu EU dostávají více, než kolik do něho přispívají. V roce 2012 obdržela Česká republika z unijního rozpočtu téměř třikrát více, než kolik do něho přispěla. Tato tendence bude pravděpodobně pokračovat i v následujících letech.
  • Z rozpočtu EU čerpá Česká republika značné prostředky na projekty ve svých regionech, jako je modernizace infrastruktury v mnoha městech a vesnicích či výstavba nových dálnic nebo čističek odpadních vod.
  • Z rozpočtu EU jsou rovněž financovány inovativní a technologické projekty (např. v oblasti nanotechnologií).
  • Prioritou jsou dlouhodobé investice v odvětví energetiky (například první plynovod mezi Českou republikou a Polskem nebo propojení energetických soustav ČR a Německa), aby se zajistila bezpečnost dodávek, cenová dostupnost a přechod na nízkouhlíkové hospodářství.
  • Rozpočet EU není určen Bruselu, ale všem Evropanům, regionům či obcím v Unii i České republice, od Aše až po Jablunkov.

Základní informace o rozpočtu EU

Rozpočet EU je důležitým nástrojem, kterým se jednotlivé politiky Unie uvádějí do praxe. Financují se z něj opatření, která členské státy nemohou financovat samy nebo která lze financovat hospodárněji propojením zdrojů.

Rozpočet EU je schvalován demokratickým postupem. Připravuje ho Evropská komise (výkonný orgán EU) a poté je projednáván a schvalován Radou EU (zastupující členské státy EU, včetně České republiky) a Evropským parlamentem (kde jsou také demokraticky zvolení poslanci za ČR).

Jakmile je schválen, spravují ho buď společně členské státy a Komise, nebo přímo jen Komise.

V praxi spravují 80 % rozpočtu EU vlády členských států či krajská zastupitelstva. Prostřednictvím grantů, půjček i jiných forem financování je z rozpočtu EU poskytována finanční podpora stovkám tisíců příjemců, jako jsou studenti, vědci, nevládní organizace, malé a střední podniky, zemědělci, obce, regiony, vlády států a mnoho dalších.

Odkud pocházejí prostředky v rozpočtu?

Rozpočet EU je financován především z tzv. vlastních zdrojů. Jedná se o:

  • cla na dovoz ze zemí mimo EU a dávky z cukru,
  • o malou část daně z přidané hodnoty (DPH) vybírané v EU,
  • o příspěvky každého členského státu podle podílu hrubého národního důchodu (HND) na HND EU, které tvoří největší zdroj příjmů pro rozpočet EU (v roce 2012 to bylo 76 %).

Tento systém byl jednomyslně schválen členskými státy EU na období sedmi let a ratifikován všemi národními parlamenty. Poskytuje spolehlivé a dostatečné příjmy do rozpočtu EU a zároveň zohledňuje možnosti členských států do něj přispívat.

Mezi další zdroje příjmů do rozpočtu EU patří zdanění platů evropských úředníků, pokuty pro společnosti za porušení právních předpisů o hospodářské soutěži, bankovní úroky apod. Žádná přímá daň EU neexistuje. Země Unie i nadále vybírají daně samy.

Kam prostředky z rozpočtu směřují?

Přibližně 94 % prostředků se vynakládá na různé politiky EU, přičemž většina z nich směřuje zpět do členských států. V mnoha případech podporují prostředky z rozpočtu EU velké a komplikované projekty. Jedním z nich je Evropské partnerství pro boj proti rakovině, které se snaží zlepšit prevenci této nemoci a nalézt způsoby, jak ji léčit.

Přibližně 6 % rozpočtu se vynakládá na fungování institucí EU. Tyto prostředky slouží k uhrazení platů a důchodů zaměstnanců EU, nákladů na překlady a tlumočení či k zajištění bezpečnosti a provozu budov a systémů IT. Tyto výdaje jsou nezbytné, aby mohla EU fungovat.

Příliš mnoho úředníků EU?

Přibližně 55 000 úředníků a ostatních zaměstnanců EU vykonává službu pro 508 milionů Evropanů a bezpočet lidí po celém světě, kteří potřebují pomoc. Pro srovnání, německé ministerstvo financí zaměstnává více lidí než útvary Evropské komise zodpovědné za finanční záležitosti, daně a rozpočet (1 850 osob oproti 1 542).

Instituce EU navíc kvůli složité hospodářské situaci v Evropě náklady omezují. Cílem rozsáhlé reformy služebního řádu Evropské komise je například do roku 2020 ušetřit 8 miliard eur a snížit stavy zaměstnanců o 5 % při současném navýšení pracovní doby.

Níže uvedený graf poskytuje přehled o tom, kolik prostředků investovala EU v roce 2013 v jednotlivých členských státech a nakolik toto financování přispělo k bohatství těchto zemí. V České republice představují finanční prostředky Evropské unie 3,5 % hrubého národního důchodu.

Kdo dohlíží na výdaje EU?

Evropská komise zavedla spolehlivou vnitřní kontrolu, která dbá na to, aby finanční prostředky byly vynakládány účinně a účelně.

Jelikož 80 % rozpočtu EU spravují státní nebo regionální orgány, hrají důležitou roli při kontrole také členské státy, které musí zajišťovat dodržování podmínek a odhalovat a řešit nesrovnalosti a podvody.

Kromě toho každý rok přezkoumává účetnictví EU Evropský účetní dvůr. Ten již několik let potvrzuje, že účetnictví EU je řádně vedeno, ale také upozorňuje na chyby v postupech (například účetní chyby ze strany vnitrostátních účastníků programu nebo pohledávky za neuznatelné náklady). Chyby však neznamenají, že by finanční prostředky EU byly ztraceny, přišly vniveč nebo se staly předmětem podvodu. Velká část těchto prostředků je získána zpět.

Kromě toho po skončení každého rozpočtového roku Evropský parlament hodnotí, jak Komise s prostředky z rozpočtu nakládala.

Pokud chcete sami vidět, kdo finanční prostředky EU obdržel, najdete podrobnější informace v systému finanční transparentnosti.

Víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020

I když se rozpočet EU přijímá každoročně, musí být schválen v mezích víceletého finančního rámce. Jedná se o výdajový plán, který stanovuje maximální roční částky, jež může EU v rozmezí 7 let na různé činnosti utratit. Tento rámec proto utváří politické priority EU na sedm let dopředu.

Ve finančním období 2014–2020 chce EU plnit cíle strategie hospodářského růstu Evropa 2020, která se zaměřuje na to, co Evropa potřebuje k překonání hospodářské a finanční krize, a na oblasti, kde zapojení EU může mít faktický přínos. Některé návrhy Komise na radikální reformy členské státy odmítly, většinu důležitých změn se jí však podařilo prosadit. Mezi klíčové prvky víceletého finančního rámce na období 2014–2020 patří:

  • Důraz na hospodářský růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost spolu s vyššími investicemi do vzdělávání a výzkumu a nový fond Nástroje pro propojení Evropy, který má podporovat celoevropské projekty v oblasti infrastruktury, dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií.
  • Vyšší kvalita výdajů díky jednodušším pravidlům pro fondy EU, jasnému zaměření na investice přinášející hmatatelné výsledky a také možnosti unijní financování pozastavit, pokud příslušná země neprovádí řádnou hospodářskou a fiskální politiku.
  • Reformovaná společná zemědělská politika pro konkurenceschopnější evropské zemědělství, které je šetrnější k životnímu prostředí.
  • Boj proti změně klimatu, který je důležitým prvkem všech hlavních politik EU a na který se věnuje 20 % víceletého finančního rámce na období 2014–2020.
  • Solidarita s nejchudšími zeměmi a regiony EU. V těchto částech Unie se soustředí největší část regionálních prostředků. Začne také fungovat nový fond na podporu zaměstnanosti mladých lidí.
  • Omezení administrativních výdajů díky snížení počtu zaměstnanců v evropských institucích.

Rozpočet EU a Česká republika

V roce 2012 činily veřejné výdaje České republiky asi 1 710 miliard Kč (68 miliard EUR), což je mnohem méně, než kolik činil rozpočet EU na daný rok – 3 494 miliard Kč (136 miliard EUR). Tyto výdaje však představovaly 48 % HND ČR, zatímco rozpočet EU pro 27 členských států v té době představoval zhruba 1 % HND Unie.

Srovnání veřejných výdajů v procentech HND

Rozpočet EU a státní rozpočty slouží různým, avšak vzájemně se doplňujícím účelům. Rozpočet EU se zaměřuje na oblasti, kde mohou unijní prostředky vytvořit přidanou hodnotu. Například tak rozsáhlý projekt, jakým je evropský družicový navigační systém Galileo, by nemohl financovat jeden členský stát.

Na rozdíl od rozpočtu České republiky (nebo jiného členského státu) nejdou výdaje z rozpočtu EU na obranu ani sociální ochranu, ale většinou na investiční projekty. Díky finančním prostředkům EU stojí Česká republika v čele důležitých výzkumných projektů. Jde např. o projekt „Extreme Light Infrastructure“ (ELI) v blízkosti Prahy, kde má vzniknout největší laserové zařízení na světě, nebo o nový Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně, který má zvýšit zaměstnanost v regionu a jeho inovační potenciál.

Česká republika patří mezi ty členské státy Unie, které z rozpočtu EU dostávají více, než kolik do něho přispívají. Tak tomu bude i v příštím finančním období. V současné době je Česká republika zemí s nejvyšším přídělem z rozpočtu EU na obyvatele. Kromě těchto finančních přínosů nesmíme zapomínat na řadu dalších výhod členství v EU, jako je mír, politická stabilita, bezpečnost a svoboda žít, pracovat, studovat nebo cestovat v celé Unii, které nelze měřit. Kromě těchto finančních přínosů nesmíme zapomínat na řadu dalších výhod členství v EU, jako je mír, politická stabilita, bezpečnost a svoboda žít, pracovat, studovat nebo cestovat v celé Unii, které nelze měřit.

Díky vnitřnímu trhu mají české firmy přístup na obrovský evropský trh a mohou snadněji obchodovat s firmami v jiných zemích Unie, kam směřuje více než 80 % českého exportu (jedná se o jeden z nejvyšších procentuálních podílů mezi členskými státy).

Provozní rozpočtová bilance: Rozdíl mezi tím, kolik finančních prostředků země obdržela z rozpočtu EU, a tím, kolik do něj poskytla. Existuje několik možných metod výpočtu rozpočtové bilance. Komise ve své finanční zprávě používá metodu, jež je založena na stejných zásadách jako výpočet opravy rozpočtových nevyvážeností, která je poskytována Spojenému království (tzv. oprava pro Spojené království). Je však třeba poukázat na to, že sestavování odhadů rozpočtových bilancí je pouhou účetní operací, která ukazuje čistě finanční náklady a prospěch každého členského státu z členství v Unii, avšak neuvádí mnoho dalších výhod, jež přinášejí politiky EU, jako jsou přínosy vnitřního trhu a hospodářské integrace, nemluvě o politické stabilitě a bezpečnosti.


Regionální politika

Největší podíl (72 %) prostředků, které Česká republika v roce 2012 z rozpočtu EU obdržela, směřoval prostřednictvím evropské regionální politiky do různých českých regionů. Cílem této politiky je omezit hospodářské a sociální rozdíly mezi evropskými regiony. V jejím rámci se proto investuje do projektů podporujících vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost, hospodářský růst, vyšší kvalitu života a udržitelný rozvoj. Pro Českou republiku jsou hlavními prioritami životní prostředí a doprava. Z regionálních fondů se například financuje připojení Zlína k dálniční síti ČR nebo modernizace kanalizační sítě v Brně.

Čerpání finančních prostředků EU v České republice

V roce 2012 pozastavila Evropská komise platby v celkové výši přibližně 450 milionů EUR (11,5 miliardy Kč) kvůli obavám z nesrovnalostí při nakládání s finančními prostředky EU. Je nutné poznamenat, že u většiny případů šlo o nesrovnalosti při zadávání veřejných zakázek a nikoliv o podvody. Od té doby ČR zlepšila svůj systém řízení a kontroly, a proto mohla Evropská komise obnovit platby pro většinu programů.

Zemědělství a rozvoj venkova

Druhou největší oblast výdajů představuje zemědělství a rozvoj venkova. Zemědělská politika EU nejen podporuje zemědělce a propaguje bezpečné a zdravé potraviny, ale také chrání životní prostředí a stimuluje hospodářství venkova. Mezi rokem 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU, a rokem 2012 se příjmy v zemědělství zvýšily o 76 %. Příkladem projektu financovaného z rozpočtu EU, který je nejen šetrný k životnímu prostředí, ale také pomáhá udržovat ekonomickou aktivitu venkovského obyvatelstva, je bioplynová stanice vyrábějící elektřinu z biologicky rozložitelných materiálů poskytovaných místními zemědělskými podniky v obci Dešov.

Směřuje příliš mnoho prostředků do zemědělství?

Země EU udělaly ze zemědělství spíše evropskou než domácí politiku. Jedná se o jedinou oblast politiky, která je téměř zcela financována Evropskou unií. Proto také představuje velkou část rozpočtu EU. Pro země Unie je to celkově méně nákladné, než provádět 28 různých vnitrostátních politik.

Společná zemědělská politika prošla zásadní reformou, po níž se její podíl v rozpočtu EU snížil ze 70 % v roce 1985 na zhruba 40 % dnes a bude klesat až na 33 % v roce 2020. Nová reforma, která vstupuje v platnost v roce 2014, dále posiluje konkurenceschopnost evropského zemědělství, které je šetrnější k životnímu prostředí, a snaží se vyrovnávat rozdíly u zemí, jako je Česká republika, jež dostávají méně prostředků, než je průměr EU.

Všechny hodnoty v českých korunách vychází ze směnného kurzu z října 2013.

Projekty EU v České republice

Infrastruktura

Nové komunikace spojila regionální metropoli se sítí dálnic (Zlínský kraj)

Zlín je nyní napojen na českou dálniční síť prostřednictvím dálnice a nové rychlostní silnice. Tato nová infrastruktura zkracuje dobu jízdy, zlepšuje bezpečnost silničního provozu, redukuje dopravní zácpy a pomáhá zvyšovat hospodářský růst regionu. (Financování EU: 7,03 miliard Kč = 272,2 milionu EUR)

Další informace

Prodloužení pražského metra

EU schválila investice ve výši 8,5 miliardy Kč (330 milionů EUR) do projektu prodloužení metra v Praze. Jedná se o 6 km na lince A, včetně 4 nových stanic. Nový úsek zajistí obslužnost více než 127 000 Pražanů, což výrazně zlepší dopravní situaci ve městě.

Další informace

Transevropská plynová soustava

První plynovod mezi Polskem a Českou republikou byl zprovozněn v dubnu 2012. Tento projekt posílí bezpečnost dodávek (zejména v mimořádných situacích) a přispěje k integraci energetických trhů v regionu. Zvýší se tím také kapacita zpětného toku. (Financování EU: 360 milionů Kč = 14 milionů EUR)

Další informace

Zemědělství a rozvoj venkova

Bioplynová stanice v obci Dešov (Kraj Vysočina)

Díky příspěvkům ze zemědělských fondů EU mohla vzniknout bioplynová stanice, která přeměňuje biologický odpad (zejména prasečí a dobytčí kejdu nebo kukuřici) na elektřinu, což umožní dlouhodobou hospodářskou diverzifikaci v odvětví zemědělství. (Financování EU: 28,2 milionu Kč = 1,1 milionu EUR)

Další informace

Lepší podmínky pro skot (Zlínský kraj)

Díky grantu EU mohla společnost Agrofyto postavit nový kravín a související infrastrukturu a zajistit lepší podmínky pro chov skotu v okrese Vsetín. „Věříme, že díku tomu bude mléko i maso z našeho skotu kvalitnější a chutnější,“ uvedl výkonný ředitel společnosti. Dodržování přísných norem pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat rovněž umožní společnosti získat certifikát ekologického producenta potravin. (Financování EU: 2,7 milionu Kč = 104 600 EUR)

Vzdělávání, kultura a zaměstnanost

Pomoc nezaměstnaným (Jihočeský kraj)

Projekt EFEKT pomohl znevýhodněným uchazečům o zaměstnání (hlavně lidem do 25 let nebo nad 50 let). Mezi jeho hlavní činnosti patřila motivační příprava, počítačové kurzy a kurzy podnikatelských dovedností. Zaměstnavatelé, kteří účastníky projektu zaměstnali, získali finanční podporu. V průběhu dvou let trvání projektu (2010 až 2012) bylo vyškoleno asi 160 účastníků. (Financování EU: 5,4 milionu Kč = 208 699 EUR)

Další informace

Pomocná ruka v second-handu (Plzeňský kraj)

Projekt „Second Hand, SECOND HELP“ umožňuje osobám s mentálním postižením vykonávat placené zaměstnání ve vhodném prostředí. Okolo 15 pracovníků se zdravotním postižením je zaměstnáno v second-handu, kde přijímají, čistí, opravují a nabízejí k prodeji použité oděvy. (4,9 milionu Kč = 191 121 EUR)

Další informace

Víte, že...?

Díky výměnnému programu Erasmus studovalo či pracovalo v letech 2011–2012 v zahraničí 7 004 českých studentů. Tato zkušenost obohacuje studenty akademicky i profesně a zároveň zlepšuje jejich jazykové znalosti a mezikulturní dovednosti, soběstačnost a sebedůvěru. Od Evropské komise dostali mladí Češi průměrný měsíční grant ve výši 5 523 Kč (215 EUR) na pokrytí dodatečných nákladů spojených se životem v zahraničí.

Zdraví a výzkum

Špičková zdravotnická zařízení (Liberecký kraj)

EU přispěla 141 miliony Kč (5,5 milionu EUR) na rekonstrukci a modernizaci oddělení radiologie v Krajské nemocnici Liberec. Nemocnice tak nyní vlastní několik nových zařízení, která zrychlují a zefektivňují lékařská vyšetření přibližně 470 000 pacientů za rok.

Středoevropské vědecké centrum na nejvyšší úrovni (Jihomoravský kraj)

Nový Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně bude již brzy hostit více než 600 výzkumných pracovníků v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Tento projekt nejenže zvýší zaměstnanost v regionu a jeho inovační potenciál, ale také posílí vztahy mezi českou vědou a špičkovými mezinárodními výzkumnými ústavy a podniky. (Financování EU: 5,3 miliardy Kč = 208 milionů EUR)

Další informace

Od biopaliv po bioplasty

Čeští výzkumní pracovníci se přidali k evropskému výzkumnému týmu, který se snaží dokázat, že 70 % dnešních polymerů lze získávat z biomasy, což by snížilo závislost na výrobě plastů z ropných derivátů. Projekt Biocore bude analyzovat, zda lze průmyslově přeměňovat vedlejší produkty, jako je sláma či lesní rezidua, na široký sortiment výrobků, včetně biopaliv, chemických výrobků, polymerů a dalších materiálů. (Financování EU: 357 milionů Kč = 13,9 milionu EUR)

Další informace

Víte, že...?

EU investuje ročně více než 4,6 miliardy Kč (180 milionů EUR) na výzkum rakoviny? Velká část těchto prostředků jde na podporu klíčových aktérů z Evropy i ze světa, aby spojili své síly ve společných výzkumných projektech a našli tak nové způsoby boje proti rakovině.

Další informace

Životní prostředí a energetika

Modernizace kanalizační sítě (Jihomoravský kraj)

EU přispěla 971 miliony Kč (37,8 milionu EUR) na dokončení a modernizaci kanalizační sítě v brněnské aglomeraci. Vylepšený systém sníží množství znečisťujících látek vypouštěných do místních vod a umožní připojit více než 3 000 obyvatel ke kanalizační soustavě.

Další informace

Informování o záplavách a jejich prevence (14 zemí EU a Srbsko)

Patnáct evropských zemí včetně České republiky se účastní projektu FLAPP (Flood Awareness and Prevention Policy, Politika informování a prevence v souvislosti se záplavami v pohraničních oblastech). Projekt umožnil expertům z regionů zažívajících pravidelné záplavy sdílet znalosti a zkušenosti o tom, jak záplavám předcházet a předvídat je, jak evakuovat lidi a jak omezit škody. Projekt obdržel z EU 28,3 milionu Kč (1,1 milionu EUR).

Další informace

Víte, že...?

Česká republika obdržela v roce 2002 z Fondu solidarity EU 3,3 miliardy Kč (129 milionů EUR) a v roce 2010 pak 131 milionů Kč (5,1 milionu EUR) na pomoc po rozsáhlých povodních. Česká republika také obdrží podporu z tohoto fondu na zvládnutí následků záplav z června 2013.

Další informace

Evropský sociální fond: osobní příběh (video)

Modernizace pracovních sil

Všechny hodnoty v českých korunách vychází ze směnného kurzu z října 2013.

Publication: