Co je inflace?

Co je inflace?
  • Inflací se nazývá vzrůst celkové úrovně cen.
  • V tržním hospodářství se ceny zboží a služeb neustále mění. Je to odrazem změn v nabídce a poptávce a také množství peněz v ekonomice.
  • Inflace snižuje hodnotu peněz. To znamená, že za stejné množství peněz se toho koupí méně.

Inflace…

… představuje míru růstu cenových hladin u zboží a služeb

V tržním hospodářství se ceny zboží a služeb mohou měnit stále. Některé ceny rostou, jiné klesají. Zprůměrováním těchto cenových změn můžeme vypočítat celkovou míru inflace. O inflaci mluvíme tehdy, když v průběhu času dochází k nárůstu cen zboží a služeb.

K nejvýmluvnějším příkladům inflace v dějinách patří situace v Německu ve 20. letech minulého století: v lednu 1921 stály jisté noviny 0,30 marek. Ani ne o dva roky později stály tytéž noviny 70 000 000 marek. Podobným způsobem rostly i další ceny. Taková mimořádná míra inflace se označuje jako hyperinflace a naštěstí k ní dochází jen zřídka.

Způsob měření inflace závisí na tom, co přesně chceme měřit. Chceme-li například zjistit dopad inflace na důchodce, budeme možná posuzovat změny cen některých léčiv, náklady na vytápění a ceny za televizní licenci. Naopak když uvažujeme o inflaci v souvislosti s mládeží, budeme zkoumat ceny triček, přehrávačů MP3 a lístků na koncerty.

Zde se zaměřujeme na inflaci spotřebitelských cen, která posuzuje vývoj cen pro domácnosti. Existují však ještě další typy inflace, například inflace cen výrobců, která sleduje, co výrobci zaplatí za vstupy (materiál a energie) a co požadují za své výstupy (vyrobené produkty).

Graf: Průměrná míra inflace v eurozóně je tvořena mnoha rostoucími a klesajícími cenami za jednotlivé produkty a služby

… je řízena nabídkou a poptávkou

Příklad: Proč v roce 2008 rostly ceny ropy a potravin?

Prudký růst cen ropy a potravin, který byl v roce 2008 patrný v celosvětovém měřítku, je výstižným příkladem růstu cen podmíněného poptávkou. To dokládá komplexitu inflace. Vzrůst cen ropy byl způsoben hlavně rostoucí poptávkou po ropě v rozvíjejících se hospodářstvích s expandujícím průmyslem (jako je Čína, Indie atd.). Producenti ropy však nabídku nemohli zvýšit dostatečně rychle s ohledem na poptávku, a proto cena ropy prudce rostla, až v červenci 2008 dosáhla vrcholu. To mělo přímý dopad na zemědělské produkty: ceny rostly v důsledku vyšších výrobních nákladů, například na pohonné hmoty do strojového vybavení farem a na dopravu. Mimoto rostoucí ceny fosilních pohonných hmot podnítily výrobu většího množství biopaliv vyráběných z plodin jakožto alternativního zdroje energie. To však vedlo ke změně využívání zemědělské půdy – od produkce potravin, například obilí, se přešlo k produkci biomasy, čímž se produkce potravin snížila a tak vznikl větší tlak na růst cen potravin, například na cenu chleba.
Celosvětová inflace cen ropy a potravin

Ceny jsou řízeny nabídkou a poptávkou Jestliže země produkující ropu sníží její produkci, jako se to stalo v 70. letech minulého století v období ropné krize, pak cena pohonných hmot u čerpacích stanic roste, a provoz automobilu tudíž stojí víc. To je příklad cenové inflace řízené nabídkou. Jestliže však produkce zůstává na stejné úrovni a počet aut na silnicích roste, pak cena pohonných hmot u čerpacích stanic může růst, protože je více motoristů, kteří se dělí o stejné množství pohonných hmot. Čerpací stanice tudíž mohou prodávat za vyšší cenu. To je příklad cenové inflace řízené poptávkou.

Obecně lze říci, že pokud je nabídka určitého spotřebitelského produktu omezena, může výrobce požadovat vyšší cenu. A totéž platí v případě, že poptávka po určitém spotřebitelském produktu vzroste, zatímco nabídka zůstává konstantní. Platí to samozřejmě i opačně – stoupající nabídka při konstantní poptávce, nebo pokles poptávky při konstantní nabídce může v obou případech vést k poklesu cen. V průměru tedy mají ceny tendenci růst, jestliže roste poptávka. A naopak, jestliže nastanou těžké časy a utrácí se méně peněz, pak ceny často klesnou. Změny v nabídce a poptávce jsou označovány jako „hnací motory“ inflace.

… závisí také na množství peněz v hospodářství

Hnacím motorem inflace je i množství peněz v oběhu. Evropská centrální banka (ECB) skutečně řídí inflaci v eurozóně ovlivňováním nákladů na půjčky a tím i množství peněz v hospodářství. Jestliže ECB sníží klíčové úrokové sazby, půjčky jsou méně nákladné a množství peněz v oběhu (nabídka peněz) stoupne. Tento vztah mezi nabídkou peněz a inflací je důležitý v úsilí o řízení míry inflace (Zvládání inflace).

… snižuje hodnotu peněz

Inflace znamená, že ceny rostou určitou měrou. Jestliže člověk má každoročně fixní příjem, pak si za tento fixní příjem s postupem času koupí méně zboží. Za stejnou částku si tedy pořídí méně, což znamená, že hodnota peněz je menší. Tuto nižší hodnotu peněz ekonomové označují jako pokles kupní síly. (Důsledky inflace)

Nahoru