Zemědělství a rozvoj venkova

Rozvoj venkova 2014–2020

Rozvoj venkova 2014–2020

Rozvoj venkova 2014–2020
Rozvoj venkova 2014–2020

Politika rozvoje venkova EU pomáhá venkovským oblastem reagovat na hospodářské, environmentální a sociální problémy 21. století. Často bývá nazývána „druhým pilířem“ společné zemědělské politiky (SZP) a doplňuje systém přímých plateb zemědělcům a opatření k řízení zemědělských trhů (tzv. „první pilíř“). Politika rozvoje venkova sdílí řadu cílů s dalšími evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy).

Politika rozvoje venkova EU je financována prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v jehož rámci jsou na období let 2014–2020 vyhrazeny prostředky ve výši 100 miliard eur, přičemž každá země Unie získává finanční prostředky na celé sedmileté období. To umožní členským státům využít dalších 61 miliard eur veřejných finančních prostředků.

 

Na toto období existuje ve 28 členských státech 118 různých programů rozvoje venkova (PRV), z nichž je 20 jednotných vnitrostátních programů. Osm členských států si zvolilo dva nebo více (regionálních) programů.

 

Rámec EU pro programy rozvoje venkova

Členské státy a regiony vypracovávají své programy rozvoje venkova na základě potřeb svých území a přitom vycházejí alespoň ze čtyř z následujících šesti společných priorit EU:

 

  • podpořit předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech
  • posílit životaschopnost a konkurenceschopnost všech typů zemědělství a prosazovat inovativní zemědělské technologie a trvale udržitelné lesní hospodářství
  • podporovat organizace potravinového řetězce, dobré životní podmínky zvířat a řízení rizik v zemědělství
  • obnovovat, zachovávat a zlepšovat ekosystémy související se zemědělstvím a lesnictvím
  • propagovat účinné využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je odolná vůči změně klimatu, v zemědělství, potravinářství a lesnictví
  • podporovat sociální začleňování, snižování chudoby a hospodářský rozvoj ve venkovských oblastech.

 

Priority rozvoje venkova se dělí do čtyř „oblastí zájmu“. Například priorita účinného využívání zdrojů zahrnuje „snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství“ a „podporu ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví“. Členské státy či regiony v rámci svých programů rozvoje venkova stanoví kvantifikované cíle vycházející z těchto oblastí zájmu. Poté určí, jaká opatření k dosažení těchto cílů použijí a kolik finančních prostředků bude na každé opatření vyčleněno. Nejméně 30 % prostředků musí být u každého programu rozvoje venkova určeno na opatření týkající se životního prostředí a změny klimatu a alespoň 5 % na iniciativu LEADER.  Další informace o očekávaných výsledcích najdete v otevřené datové platformě pro ESI fondy a v přehledech jednotlivých programů rozvoje venkova.

 

Rozvoj venkova jako součást širší investiční strategie EU

Od roku 2014 musí členské státy uzavřít dohodu o partnerství, která vyžaduje koordinaci veškerého financování ze strukturálních a investičních fondů EU (ESI fondů) v rámci každé země. Evropská komise a členské státy rovněž spolupracují s Evropskou investiční bankou (EIB) na vytváření finančních nástrojů v rámci EZFRV. Provádění a dopady politiky rozvoje venkova jsou podrobně monitorovány a hodnoceny. Další podrobnosti o jednotlivých projektech najdete prostřednictvím Evropské sítě pro rozvoj venkova (ENRD), sítě Evropského inovačního partnerství (EIP) a na internetových stránkách Rozpočtu EU orientovaného na výsledky.